That's how I party!

9. května 2015 v 16:16 | A&K |  Jednodílné
První jednodílovka z klávesnice jedné adminky! Prosím, stejně jako u naší milé povídky "Bylo nás šest", berte s rezervou můj/náš humor, určitě nebyl účel někoho urazit/naštvat/popudit :-) Pěkné počtení!



Se západem Slunce, jehož mizící paprsky zahalovaly celé město i jeho rozsáhlé okolí do rudého závoje, se Los Angeles začalo probouzet do nočního života. Ulice osvětlovala neonová světla z divoce barevných, blikajících nápisů upozorňujících na restaurace, kluby a kasina. S nadcházejícím večerem se začalo poblíž četných podniků objevovat stále více lidí, dychtících po zábavě. V proslulém městě se vždy něco dělo, ve dne v noci a Bill proto tohle město miloval. Přesto byl v poslední době z LA znuděný. Party mu přišly nudné, kluby moc hlučné anebo moc prázdné, hazard ho nebavil a v restauracích a fast foodech si krátil dlouhé večery až příliš často. Vůbec to nebyl ten typ, co bych chtěl večery trávit doma a v klidu. Potřeboval se bavit, poznávat nové lidi a domů se vracet až nad ránem. Po evropském turné , kdy měl pořád co dělat a prožíval skvělý čas, mu tohle překvapivě nudné prostředí v Californii vadilo.
 

Kind of Weird Girl (bonus 1. část)

13. dubna 2015 v 22:32 | A&K |  Kind of Weird Girl
Autor: Michi
Žánr: romantická komedie

Konečně vše funguje jak má, takže si pro začátek dáme slíbenou bonusovou kapitolu. Rozdělila jsem ji na dvě části, protože dopsat ji celou mi dá ještě zabrat i se ztracenými pokračováními. Alespoň však uvidím, jestli se vám moje "romantika" bude vůbec líbit a bude mít smysl dopsat i druhou část :D


Sluneční paprsky už dávno proudily otevřeným oknem dovnitř pokoje, když jsem zmateně pobíhala sem a tam, ve snaze najít druhou botu. Obvykle jsem si zakládala na pořádku a všechny věci si pečlivě srovnávala, během dnešního rána jsem však stačila rozkramařit celou skříň s oblečením, protože jsem se nemohla rozhodnout, co si obléct. Většinou jsem nad tím tolik nepřemýšlela a nechávala to náhodnému výběru, pro dnešek to ale nefungovalo. Byla to sice hloupost, ale tentokrát jsem si chtěla dát záležet.
"Boty, boty, boty," rozhlédla jsem se bezradně po chaosu kolem sebe. Když na to přišlo, dokázala jsem nadělat neskutečný nepořádek. Hlavně v kuchyni, ta po mém útoku vypadala jako válečná zóna, v tuhle chvíli by ji však má ložnice porazila na celé čáře.
"El?" ozvalo se zaklepání, načež do dveří nahlédla Ann.
"Proboha… Co se tu stalo?" vytřeštila vzápětí oči na podlahu a postel, kde se válely věci jedna přes druhou.
"Pokouším se najít boty," rozhodila jsem rukama s omluvným úsměvem. Ann otevřela dveře o něco více a s opatrným našlapováním se vydala ke mně.
"A to je chceš najít v tomhle?" rozhlédla se kolem sebe.
"Očividně," přikývla jsem s bezradným výrazem ve tváři.

She is Mine! 2

28. března 2015 v 15:32 | A&K |  She is Mine!
Autor: Michi
Žánr: dramedie


ŘÍKEJTE MI IZMAEL
Za celý život jsem nenáviděla jenom dvě věci. Týrání zvířat a střední školu. Zatímco první položka byla celosvětový problém, se kterým jsem nemohla nic dělat, druhý bod byl čistě osobní. A přesto jsem ani s ním nic nezmohla. Střední škola byla jako malé, soukromé peklo, kam jsem se opakovaně vracela, dokud nenastal den, kdy jsem se od ní osvobodila. Nikdy by mě ani ve snu nenapadlo, že se ještě někdy v životě ocitnu tváří v tvář hlavní příčině mého očistce. A teď tu stál s rukou nataženou ke mně a přihlouplým úsměvem na rtech.
"Tom Kaulitz," zopakovala jsem o něco zřetelněji. Přestože jsem cítila určitou potřebu chopit se své šance a vrazit mu pěstí přímo do obličeje, nedokázala jsem se ze své konsternované pozice pohnout. Sledovala jsem, jak svěsil paži nazpět podél těla a pobaveně se usmál.
"Takže fanynka. Mám se ti rovnou podepsat?" nasadil samolibý výraz, přičemž moje touha praštit ho okamžitě vzrostla.
"Ne, to fakt nebude nutný," odpověděla jsem na jeho dotaz suše. Konečně jsem se však probrala z děsivého šoku, které mi naše setkání po letech přineslo. Tomovo pravé obočí vylétlo tázavě vzhůru. Pořád to byl stejný sebestředný blbeček, jakého jsem si pamatovala. Nezměnilo se na něm vůbec nic. Akorát vyměnil jeden pofidérní vzhled za jiný.
 


Kind of Weird Girl 13

26. března 2015 v 11:26 | A&K |  Kind of Weird Girl
Autor: Michi
Žánr: romantická komedie


Lidská hloupost je nekonečná. Ale nedorozumění je mnohem větší zlo.

Seděla jsem vedle Toma na barové židli se skleničkou pomerančového džusu v rukách a očima stočenýma k sobě jsem sledovala jeho ukazováček, kterým mi přejel po linii nosu až na jeho špičku. Zkoumal, jak moc jsou si naše nosy podobné, protože měly stejný tvar i velikost. Můj byl pouze o něco užší. Nevšimla jsem si tak Billa, který se objevil ve dveřích a s překříženýma rukama na hrudi sledoval naše důležité poměřování obličejových podobností. Odkašlal si, aby na sebe upozornil.
"Můžete mi říct, co jste to kde dělali? Jste zaprasení jako malý děti," přejel nás kriticky pohledem. Tiše jsem si vyměnila pohled s Tomem, kterému ve vousech na několika místech stále zely kousky cukrové vaty, stejně tak je měl i v obočí a jeho tvář nesla na několika místech špinavé čmouhy, jak se mu na ulepené části nanesla špína. Sama jsem na tom ale nebyla o moc lépe. Lepkavou vatu jsem měla na tvářích, krku i ve výstřihu, kde mě nepříjemně kousala.
"Byli jsme v lunaparku," odpověděl Tom neurčitě.

She is Mine! 1

22. března 2015 v 23:42 | A&K |  She is Mine!
Vítáme na blogu novou povídku od úžasné Michi a doufáme, že si jí oblíbíte stejně jako my a stejně jako její skvělou Kind of Weird Girl!

Autor: Michi
Žánr: dramedie


RANDE NASLEPO

"Lin, prosím tě. Nenuť mě tam jít," zakňučela jsem nad jejím urputným přemlouváním. Tenhle měsíc to bylo už po druhé, co se mě snažila dotáhnout na rande ve čtyřech a já to nechtěla za žádných okolností znovu absolvovat. Nebylo nic horšího, než rande naslepo. Leda rande naslepo, které vám domluvila Linda.
Ačkoli se její vkus nedal považovat za nejhorší, myslela jsem si o něm svoje. Ale dokud se mě to nijak netýkalo, neměla jsem potřebu jakkoli se k tomu vyjadřovat. Jenomže teď jsem stála na kraji útesu a ta blonďatá bestie mě z něj pošťuchovala vidlemi rovnou dolů.
"Ale ty se mnou musíš jít, Em! Zaručuju ti, že z něho budeš unešená!" zašermovala iphonem ve vzduchu, načež se zadívala na display a se zachichotáním odepsala na čerstvě příchozí zprávu. Tohle trvalo už dobré dvě hodiny, takže jediné, na co jsem se zmohla, bylo protočení očí a znechucené odfrknutí.
"Je vtipný jako ty, má skoro dva metry a božsky vypracované tělo!" začala se pro změnu rozplývat.
"A to teď mluvíš o tom, se kterým se mám sejít já nebo o tom tvém?" přeskočila jsem ukazováčkem ve vzduchu při zamyšleném přemítání, o kterém z nich to vlastně mluví. Linda nad mým dotazem nechápavě zakroutila hlavou.
"Samozřejmě, že mluvím o Tomovi!" rozhodila ruce a sesunula se z rozválené postele, kterou ze zásady nikdy nestlala.
"Že se vůbec ptám, co?" pronesla jsem se cynicky.

Kind of Weird Girl 12

17. března 2015 v 22:37 | A&K |  Kind of Weird Girl
Autor: Michi
Žánr: romantická komedie


Kam nemůže ďábel, tam nastrčí ženu. Kam nemůže žena, tam nastoupím já.

Vstávat brzy ráno vážně není příjemný zvyk.
Vstávat v kteroukoli hodinu, která je před polednem, je krajně nepříjemný zvyk. Ale po včerejším utrpení to zase tak hrozné nebylo.
Čekal jsem, že každý pohyb bude bolestivý a raději umřu, než abych z postele musel vůbec vylézt. Kupodivu ale měla Ann pravdu. I když jsem svaly poměrně cítil, bylo mi jinak příjemně. Možná měla jóga skutečně něco do sebe, ačkoli ani tak by mě k jejímu cvičení už nikdy nikdo nepřemluvil.
Z postele jsem zamířil rovnou do koupelny, které jsem se předešlý den vyhnul velkým obloukem. Ostatně jako všemu, co znamenalo svlékání a oblékání, ohýbání nebo setkání s bratrem. Vyhnout se Billovi však byla nejtěžší část úkolu. Jeho slídící radar pro drby byl děsivější a přesnější, než kdejaký bulvár. Nakonec se ale přeci jen zadařilo. Musel jsem sice vynaložit veškeré úsilí do vražedného pohledu, který ho dokázal odradit od vyzvídání, ale posměšky na led mezi půlkami jsem si vyslechl i tak.

Kind of Weird Girl 11

11. března 2015 v 23:58 | A&K |  Kind of Weird Girl
Autor: Michi
Žánr: romantická komedie

Jelikož jsem vám slíbila na oplátku za odmlku jednu bonusovou kapitolu, budu ráda, když si sami zvolíte, o čem byste četli raději :) Chtěli byste spíše trochu romantiky u Kaulitzů nebo náhled do jejich života, když k nim vlítne na návštěvu bacil? :D


Úsvit nového dne přináší vždy další naději na splněná přání…

Do slunečních dní v Kalifornii jsem se zamilovala opravdu rychle. Pokaždé mě dokázala nadchnout, když jsem vyšla ze dveří domu a obklopilo mě příjemné teplo se spoustou slunečních paprsků, kolem voněla čerstvě posekaná tráva a téměř celý rok se tu mohli těšit z kvetoucích záhonků kolem zahrad. Uměla jsem si představit, že bych takhle žila po zbytek svého života se svou rodinou, akorát ne v sousedství, kde jste svůj dům téměř nerozeznali od sousedova. Nebyla jsem však ani typ pro plážové domky nebo centra měst. Líbilo se mi klidné předměstí s přátelskými lidmi a pohodou, které dýchalo rodinnou atmosférou. Jenomže takové představy byly na hony vzdáleny skutečnosti, o to více jsem si však každý den strávený v tomhle městě užívala a snažila se z něj zapamatovat co možná nejvíce.
Jakmile jsem vyšla ze dveří domu a rozhlédla se, ve tváři se mi samovolně objevil šťastný úsměv. Po třech dnech strávených s ovázaným kotníkem obloženým ledem a poskakující po pravé noze, jsem se těšila na svou obvyklou dopolední hodinu jógy ještě více, než kdy předtím.

Útěkem se nic nevyřeší! 11

8. března 2015 v 8:58 | A&K |  Útěkem se nic nevyřeší!
Autor: Kathleen
Žánr: romantické drama


Ráno se probudím s o mnoho lepší náladou i přesto, že ji stále nemůžu sdílet s Billem. Úsměv mi rázem trochu poklesne, ale vím, že musím ještě chvíli počkat. Nechci, aby měl Bill pocit, že jsem se o něj ani nepokusila bojovat, ale tentokrát chci Toma opravdu poslechnout. On sám je tím nejžhavějším drátem mezi Billem a mnou a nejlépe teď ví, co se u nich doma děje. Zadívám se na blyštivý prsten na mém prsteníčku a povzdechnu si. Hned se mi vybaví Billova věčně vlídná a usměvavá tvář, jeho hřejivé objetí a… jeho sladké rty. Tolik mi chybí!

Než se znovu utápět ve svých myšlenkách, rozhodnu se pro další zásadní krok. Vím, že jsem si řekla, že napravování svého starého života není dobrý nápad a nebudu se k tomu znovu vracet, ale cítím, že tohle musím udělat. Ačkoliv nechci mít se svým otcem nic společného, ani s firmou i přesto, že mi má práce moc chybí, je tohle něco jako má rodičovská povinnost. Stále se mi podvědomě honí hlavou Phillipova slova, a i když si to nechci připustit, mám strach, a nejen o sebe.

Kind of Weird Girl 10

1. března 2015 v 22:42 | A&K |  Kind of Weird Girl
Autor: Michi
Žánr: romantická komedie


I realita se může stát snem, zatím co sen může být skutečnější než realita.

Všichni tři jsme seděli na zemi před gaučem. El se o něj zlehka opírala zády s pohledem stočeným na svůj kotník, který jsem měl položený ve svém klíně a právě se ho pokoušel odborně prohlédnout. Levou rukou jsem jí pevně svíral lýtko, pravou opatrně prohmatával okolí kostí a soustředěně jsem se mračil. Neměl jsem nejmenší tušení, co jsem se vlastně pokoušel objevit, ale ani to mě nedokázalo odradit od osahávání její nohy. Bill seděl kousek od nás v tureckém sedu a zatím co horečně listoval ve svém mobilu, diskutovali jsme o budoucím turné k nové desce, která měla brzy vyjít. Nikdo z nás si neuvědomil, kolik času už stačilo uběhnout, dokud oknem nezačalo do obývacího pokoje proudit naoranžovělé světlo.
"Proboha! Kolik je hodin?" vyhrkla El vyplašeně, když jí při pohledu z okna došlo, že musí být už podvečer.
"Hmmmmm, bude pět," konstatoval Bill při kontrole času. Tázavě jsem se na El zadíval.
"Už musíš domů?"
"Rozhodně. Měla jsem být zpátky už před několika hodinama," přikývla El razantně. Chvíli jsem na ní pouze mlčky hleděl a opatrně kroutil jejím nártem ze strany na stranu, abych se přesvědčil o dobré pohyblivosti kotníku. El sebou bolestivě cukla, když se jí noha dostala do natažené polohy.

Bylo nás šest 13

26. února 2015 v 7:04 | A&K |  Bylo nás šest
Autor: Adel & Kathleen
Žánr: komedie


Když si to prasata rozdají u Kaulitzů doma

"No a jak sem si dovolil říct, že jako jsem tam byl první, tak mě ten debil..." vypráví nadšeně Billi svůj zážitek dne z nákupního centra, když ho přeruší sborové 'pššššt!' Adiss a Hagena. Nasáčkovali se ke Kaulitzovi mladšímu a Katie, protože jim nejde televize a zrovna dávali jejich oblíbenou Rosamunde Pilcher. Georg si totiž hrál na zahrádce s prakem a sestřelil satelit, debil. Tak jim nejen okupovali celý obývák, ledničku a záchod, ale překazili jim i plánovaný krásný večer ve dvou. Ted' to byl příšerný večer ve čtyřech a navíc s těma dvěma.

Bill byl zoufalý, tak pěkně si to plánoval a tak to dosrali. Přemýšlel, jak by se jich zbavil, když ho napadlo, že se jich zbavovat přece nemusí. Zamknou se s Katie v ložnici a ti dva jim nic kazit nemůžou. Ovšem to se pekelně zmýlil, nikdy nepodceňujte sílu Listingů! V ložnici slyšeli jen tlumený zvuk televize, ovšem když se zasmál Geo, tak se jim otřásal i nábytek. Přestali si toho po chvíli všímat, nějaký tupec Listing jim nezkazí večer úplně, když už ho teda narušil. Billi si cucl ze své skleničky se sektem a zářivě se usmál na Katie. Zrovna dopovídal svoji příhodu z obchodu, když ho Katie přerušila.

Kind of Weird Girl 9

25. února 2015 v 8:13 | A&K |  Kind of Weird Girl
Autor: Michi
Žánr: romantická komedie


Mnoho lidských podob je jen maska stvořená z nedůvěry.

Jako bych tam proseděla celou věčnost.
Když se Tom zmínil o okamžiku, nedokázala jsem si představit, s čím nakonec přijde. Jak se ovšem záhy ukázalo, okamžik u Toma znamenal dobrou půl hodinu. Celých třicet minut, které jsem strávila zavřená na toaletě, civějíc na tmavé dveře. S ubíhajícími minutami jsem stále pečlivěji naslouchala, jestli konečně nezaslechnu kroky, které by znamenaly moje vysvobození, v domě však bylo naprosté ticho. Ani Tom, ani Bill a jak se zdálo, ani psi. Najedou jsem si připadala i na takovém místě opuštěná a ztracená. Přebylo to dokonce pocit trapnosti, který celá situace vyvolala.
"Bože. Nic horšího už mě snad nemůže ani potkat," složila jsem si hlavu bezmocně do dlaní. Mohlo být něco trapnějšího, než žádat Toma o nákup tamponů? Těžko. Teď už by snad stačilo přerazit mu omylem nos nebo ho pozvracet, abych se mohla korunovat na jeho živoucí noční můru. Proč jsem byla vždycky tak nemožná, pokud mi na něčem záleželo? Jak to jen šlo, hned jsem něco pohnojila. A tentokrát zcela kolosálně. I přes chmurné myšlenky jsem se však musela pousmát. Alespoň jsem měla jistotu, že zrovna na mě tihle dva v životě nezapomenou. A kolik holek mohlo říci, že jim Tom Kaulitz kupoval dámské potřeby?

Prosba

23. února 2015 v 10:35 | A&K |  O nás
Zdravíme všechny čtenářky/čtenáře a naše autorky! :-)

Trochu jsme přemýšlely, zdali tento článek napsat nebo ne, ale nakonec nám to nedalo spát. Každý den vídáváme statistiky přečtených článků na blogu za poslední den a někdy opravdu nestačíme žasnout. Přečíst si, že byl díl povídky přečten 16x a přitom pod ním nepřibyl jediný komentář, je přinejmenším smutné (vyjma samozřejmě pár skvělých lidí, kteří pravidelně své oblíbené FF komentují). Nevíme, jestli už je dneska 'out' udělovat komenty a tím pádem neocenit autorovu snahu a možná tak i trochu naší snahu, snahu adminek. Děláme to pro Vás, kdo rádi čtete povídky o našich čtyřech skoro-fotroňech :-) a mrzí nás, že to pak vypadá, jako když to děláme pro srandu králíkům.

Prosíme proto všechny, kdo si povídku přečtou, aby zvážili, jestli je opravdu taková ztráta času obětovat minutu pro potěšení autora, který tomu věnoval několikanásobek. Ať už je to krátké díky, velká chvála a nebo kopa kritiky.

Moc děkujeme za přečtení, pochopení a přejeme hezké chvilky při čtení! :-)

Adel & Kathleen

Kind of Weird Girl 8

19. února 2015 v 0:12 | A&K |  Kind of Weird Girl
Autor: Michi
Žánr: romantická komedie


Ženská tajemství by nikdy neměla být odkryta mužům. Alespoň některá!

Na příjezdové cestě před naším domem jsem zaparkoval téměř hodinu poté, co jsme vyjeli z parkoviště. Provoz byl v Californii opravdu vražedný, co se měst týkalo. Odepl jsem si bezpečnostní pás a otočil se k El.
"Jsme tady."
"Tady vážně bydlíš?" zamrkala El na dům před námi.
"Jo, proč?" stočil jsem pohled stejným směrem. Nezdálo se mi na domě nic tak zvláštního, aby byla překvapená. Nebyl ani přehnaně velký, ani malý a vypadal podobně jako kterýkoli jiný v okolí.
"Jen jsem se bála, že mě odvezeš do nějaké luxusní vily. Dost se mi ulevilo," usmála se na mě vesele. Nad jejím potěšeným výrazem jsem se musel usmát. Nechápal jsem, jak mohla mít takovou radost z toho, že šlo o obyčejný dům.
"Většina lidí by spíš byla zklamaná," poznamenal jsem.
"Asi se trochu vymykám běžným měřítkům," chytila se El rozpačitě za zátylek, ale nepřestávala se na mě usmívat. Pokývl jsem na souhlas a ukazováček í nasměroval k obličeji.
"Ani se nehni. Pomůžu ti ven," upozornil jsem ji a vystoupil. Celou cestu kolem předního skla jsem přitom sledoval, jestli se hýbe nebo ne.

On the Edge 13

17. února 2015 v 16:02 | A&K |  On the Edge
Autor: Emily
Žánr: romantické drama


Vzbudili jsme se s Billem celkem pozdě, protože jsme si dlouho do noci povídali a popíjeli se Simone a Tomem. Vstala jsem a provedla hygienu a stejně tak Bill, sešla jsem dolů, kde už byla Lily s Tomem a dětmi a Simone ležela na gauči a dívala se na televizi, jen jsem se usmála a pozdravila je. Sedla jsem si ke stolu, kde už jsem měla připravenou snídani a Lily mi udělala kávu.

"Mmm, na takový život bych si zvykla." Usmály jsme se na sebe a ona šla za Tomem, po chvíli mě následoval Bill, tak jsme se společně nasnídali. Tom k nám přisedl.

"Dnes vezu mámu domů a bude tam Gordon, tak můžete jet s námi, jestli chcete, Gorden tě určitě rád uvidí a pozná tvou přítelkyni. A pak bysme mohli na pivko nebo na kulečník, co říkáte?" Usmál se Tom.

The Guilty Ones 16

17. února 2015 v 16:00 | A&K |  The Guilty Ones
Autor: Emily
Žánr: romantické drama


"Tak jsem mluvil s Tomem. Rozešel se s tou holkou , takže je všechno v cajku."
"Tak to je paráda." Objala jsem ho kolem krku.
"Taky jsem mluvil s mámou." Při tom slově ve mně hrklo.
"S mámou? Proč?"
"Jak to myslíš proč?" zasmál se. "Jsi přece těhotná, ještě tě ani nepoznala."
"Nemůžeš za ní jet sám?" pokusila jsem se o milý úsměv.
"No to teda nemůžu." Zasmál se mi znovu. "Máma je v pohodě. Určitě si budete rozumět."
….Příjezd do pekel….
Vystoupili jsme z auta, už mi bylo z tý dlouhý jízdy opravdu špatně, takže jakmile Bill zaparkoval, vyběhla jsem z auta a běžela s Billem rovnou na záchod. Moc pěkné přivítání paní Kaulitzové. Vyzvracela jsem se a vypláchla si pusu.
"Prokrista, dej mi žvýkačku." Vzala jsem si jí a rychle jí rozkousala. On se mi opět smál.

Kam dál