Bude nám dobře 2

19. prosince 2014 v 16:51 | A&K |  Bude nám dobře
Autor: Emily
Žánr: romantické drama


Chodila jsem skoro po špičkách, položila jsem ucho na jeho dveře a poslouchala, jak zpívá. Páni. Opravdu mu to šlo. Najednou se ale hlas začal blížit. Sakra, sakra. Otočila jsem se rychle a šla k sobě, ale otevřely se jeho dveře.
"Emily? Co tu děláš takhle pozdě?"
"No..já..nemůžu najít záchod.."
"Oh, aha. Támhle - poslední dveře"
"Jo táák, díky. Jaktože nespíš?"
"Noo, já nějak nejsem unavenej. Ale jakto že ty nespíš?"
"To víš. Nová postel, novej dům. Nejde mi usnout..Tak..já jdu na ten záchod.."
"Dobře."
"Tos zpíval ty?"
"Rušilo tě to? To se omlouvám."
"Nene, jen se ptám. No..máš pěknej hlas" pousmála jsem se lehce. "Mám ráda tu písničku, cos zpíval"
"Aha, tak to jo. Díky. No já jdu zase do pokoje. Tak dobrou"


"Dobrou" šla jsem směrem na záchod, ale jakmile zavřel dveře, vrátila jsem se k sobě. Lehla jsem si do postele a přemýšlela. Najednou jsem zaslechla trošku jiný zvuky než zpívání - jestli chápete, co myslím. Horší ale bylo, že jsem to slyšela z pokoje emáka! Poslouchala jsem, připadala jsem si jako úchyl :D On to tam s někým dělal. :D A podle tlumených hlasů odhaduju, že mu to šlo. :D Po chvíli hlasy ustaly a někdo vyšel z Billových dveří. Vlastně to spíš byli 2 lidi. Šli dolů po schodech a tam se zvuky ztratily. Vykoukla jsem nenápadně z okna a ven vyšel Bill s jakousi prsaou brunetou. Drželi se za ruce a šli někam do pryč. Nejspíš musel svou přítelkyni doprovodit, když si spolu tak pěkně užili. Potom už jsem opravdu usla.

.....

Probudila jsem se, koukla na hodiny a bylo 12. Páni. Docela jsem zatvrdla. Vstala jsem, absolvovala hygienu a šla se dolů nasnídat. Emák seděl u stolu a snídal. Taky vstával pozdě, jak by taky ne po náročný noci. Sedla jsem si k němu.
"Ahoj."
"Ahoj." Jak rozsáhlá konverzace.
"Jaká byla první noc v novym domě?"
"Nenáročná :D" usmála jsem a on se na mě podíval nechápavým pohledem. "To tys jí určitě náročnou měl, viď?" Trochu se zasekl a koukal vyjukaně.
"Neříkej to mámě, nemáme povoleno si sem brát holky." Musela jsem se lehce zasmát. "Nedivím se, v 16ti letech. Mně je jedno, co děláš ve svym volnym čase, nikomu to nehodlam vyprávět. Ale ať se příště tvoje holka trochu ztíši" rejpla jsem si.
"Nenene, to neni moje holka. Ještě to tak" zarazila jsem se. "Nekoukej na mě takhle. Ona je..no je to kravka. S ní se dá dělat jedna věc. Když promluví, tak bych nejradši skočil z okna. :D Nedívej se na mě tak pohrdavě. Jí to takhle vyhovuje." Zarazila jsem se. Tak takhle mluví o holce, s kterou tráví noci? Pááni, to je teda charakter!
"No jasně, emáku." podíval se na mě naštvaně.
"Nejsem Emo, neříkej mi tak."
"Tak sorry. Jak ti teda mám říkat? Prase?" vzala jsem si talíř se snídaní a odešla do obejváku. Bože. Ne jen že jeho bratr lítá za sukněma, i on je prasák. Co já tady budu dělat? Tohle kdybych věděla, tak se snad radši pravdu přestěhuju k mámě. Kdo mě tady teď zachrání?
Sedla jsem si na gauč, dívala se na televizi a jedla. Po chvíli ke mně přišel Tom.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Čteš povídku 'Bude nám dobře'?

Ano 100% (12)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama