Bude nám dobře 5

24. prosince 2014 v 10:01 | A&K |  Bude nám dobře
Autor: Emily
Žánr: romantické drama


"Blázen? Hele Noro, nebo Nello nebo co. Věř mi, tohle není dobrý člověk, ani pro tebe. Jeď domů taxíkem a do tohohle domu se už radši nevracej, protože on o tobě říká samý špatný věci." Nella se naštvala a odešla pryč.

"Děláš si srandu? Co si o sobě vůbec myslíš? Přistěhuješ se sem a děláš tu šéfku?!" chytil mě za paži a přitáhl k sobě.

"To bolí, Bille. Pusť mě, nebo začnu řvát."

"Jsi nula, Emily. Jsi nic. Nepatříš do tohohle domu, takže si zalez do toho svýho pokojíčku a nech mě na pokoji." Pustil mě a já tam jentak stála. Dívala jsem se na něj. Nemohla jsem uvěřit tomu, co mi řekl. V srdci to tak hrozně bolelo, snažila jsem se zadržet slzy.

"Gratuluju ti, Bille."

"A za co jako?"


"Umíš nejlíp zlomit člověka na půl. Zejtra se radši sbalim a odjedu k mámě, než abych byla v jednom domě s tebou." otočila jsem se a odešla do pokoje, tam jsem spustila pláč.

Zaslechla jsem, jak někdo vyšel ven. Bill se asi šel odprosit Nelly.

.....

Ráno mě probudilo klepání na dveře. Otevřela jsem oči a ve dveřích stál Bill. Otočila jsem se zády k němu. "Vypadni." Povzdychl si.

"Emily, omlouvám se. Přinesl jsem ti snídani. Já jsem to včera přehnal." Položil tác se snídaní na stůl a sedl si ke mně na postel, položil mi ruku na rameno, lehce jsem cukla, ale on jí tam nechal. "Byl jsem jenom naštvanej, já normálně lidem neubližuju. Nejsem takovej, jakej jsem byl včera. Mrzí mě, co jsem ti řekl a nechci, abys odjela k mámě. Samozřejmě, že sem patříš." pomalu jsem se na něj otočila. "Včera jsem se choval jako uplnej kokot a slibuju, že se to nikdy nebude opakovat." podíval se mi do očí a já jemu taky. "Odpustíš mi?"

"A slíbíš, že už tu s ní spát nebudeš?" přikývl.

"Slibuju, budem jinde."

"Fajn. Ale nemysli si, že na to hned zapomenu. Dost mi to ublížilo."

"Já vím. Promiň." pohladil mě po tváři, to bylo divný. Taky si to hned uvědomil a dal tu ruku pryč.

"Takže ti odpustila?"

"Jo.."

"Ta je hloupá.."

"Říkal jsem ti to.." pousmál se a já se tomu taky musela pousmát.

"Jo, říkal.."

"Tak se pusť do tý snídaně." podal mi jí a usmál se. Sedla jsem si v posteli a začala jíst. Opravdu si na tom dal záležet.

"Máš to dobrý" zamlaskala jsem si lehce.

"Děkuju. Víš, myslím, že ty a Tom mi asi nejvíc rozumíte. Je zvláštní, že po pár dnech tady do mě tak vidíš.."

"Mám na to talent.." usmála jsem se na něj.

"To vidím." taky se usmál. "Jdu si něco zařídit a pak bysme mohli jít třeba do obchoďáku nebo tak, co ty na to?"

"To by bylo fajn." přikvla jsem.

"Tak jo." zvedl se a odešel. Já si dojedla svojí snídani a pak jsem se začala připravovat na náš výlet.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Čteš povídku 'Bude nám dobře'?

Ano 100% (12)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama