On the Edge 1

18. prosince 2014 v 19:49 | A&K |  On the Edge
Autor: Emily
Žánr: romantické drama

Ahoj, říkám si Emily a tohle je jedna z mých prvních povídek, myslím si, že je to téma, které není tak ohrané a snad se vám to bude líbit, budu ráda, když zanecháte svůj názor a užijete si čtení :-)


Nikdy nevíte, jak nízko se můžete dostat, dokud si to nezkusíte. Jsem Bill Kaulitz a je ze mě troska. Vždycky jsem byl šťastný člověk, bez trablí. Dokud nenastal den, kdy jsme byli odmítnutí natočit desku jako kapela. To byl největší zásah mého života. Bylo mi teprve 14.

2004

Natočili jsme desku! Jsem nejšťastnější člověk na světě! Máme našlápnuto na smlouvu se společností Sony! Skákal jsem po pokoji a všechny objímal. Konečně se mi plnil sen!

--O pár dní později--

Dostal jsem tu nejhorší zprávu na světě. Společnost Sony se rozhodla spojit se společností BMG. Vyjádřili se, že nás nechtějí. To byl konec našich nadějí. Nebyla ani smlouva, a později ani kapela. Proležel jsem celý týden v posteli, nemohl jsem vylézt. Měl jsem takovou depresi, byl jsem tak mladý a tak brzo bez víry. Můj sen vypadnout z téhle vesnice a něčím se stát se rozvířil jako prach. Ztratil jsem veškerou naději. Celé dny jsem nic nedělal, na školu jsem kašlal. Potkal jsem pár lidí, kteří mi ukázali jinou cestu. Cestu, se kterou nebudu vnímat krutost světa. A tak se ze mě stal ubožák. Stala se ze mě troska.


Chodil jsem slavit do těch nejšpinavějších míst Německa, kde jsem taky potkal svou "pravou lásku". Bylo mi 15, jí bylo sotva 14 a už byla jednou na potratu. Byl jsem v takové situaci, že jsem nikdy nepřemýšlel, jak špatně na tom je. Tyhle lidské zážitky jako těhotenství v mladistvém věku, vězení nebo smrt přefetováním se pro mě staly normálními situacemi.

"Už jsi měl sex?" jednou se mě zeptala. Zakroutil jsem hlavou, jakože ne.

"Vždycky jsem čekal na tu pravou." Odpověděl jsem, čekal jsem, dokud jsem neztratil víru v šťastný život.

"Tak tady mě máš." Usmála se. Nevěděl jsem, o co jí jde, nebyl jsem ještě v tomhle novém světě tak zběhlý, zjistil jsem to, když mi začínala rozepínat zip od kalhot. Jen jsem tam tak ležel na špinavé studené zemi a nic jsem neudělal, nechal jsem se. Už jsem přece neměl, co ztratit. Pozoroval jsem jí, jak za mě dělá mojí práci. Díval jsem se, jak si svlíká kalhotky. Vzpomněl jsem, jak jsem si představoval svůj první sex, bylo by tam spousta svíček a nesvítilo by světlo, jako tady. Kolem by nebyl bordel a na posteli by se neválel zfetovaný, vysmátý pár. Ale to bylo, když jsem ještě byl naivní. Tenhle svět už pro mě skončil. Ucítil jsem, jak si vzala do ruky můj penis a posadila se na něj. Celé moje tělo křičelo, abych jí zastavil, ale nic jsem neudělal. Na břiše měla ošklivou jizvu, nejspíš z toho potratu. Zavřela oči a dosedla úplně. Pocítil sem zvláštní pocit naplnění a zároveň mi ze sebe samého bylo na zvracení. Tak jsem přišel o panictví - bylo mi 15 a bylo to s dívkou, kterou jsem viděl jednou v životě, neměl jsem svíčky, jen chlad. Necítil jsem štěstí, ale nechuť. Hned po tom, co se zvedla a odešla, jsem měl chuť se zabít. Připravil jsem si čáru kokainu, která by leckoho dostala. Tohle byl můj jediný zdroj ke štěstí, můj život. Vtáhl jsem do sebe nosem dlouhou lajnu bílého prášku a zbytek jsem si dal na dásně. Položil jsem se zpátky na studenou zem a díval se do stropu. V tuhle chvíli už mi bylo opět všechno jedno. Najednou jsem přestal myslet, co dělá máma. Kde je teď moje dvojče. Co se mi stalo, cítil jsem se spokojený.

---Současnost---

"Ty už nemáš?" klepal jsem se v prázdném bytě, naproti mně seděla moje současná přítelkyně, většinou mi ale vydělávala na drogy a spala se mnou. Ne že bychom chodili na procházky a dokazovali si lásku, to je pro pitomce.

"Ne, říkala jsem ti, že jsem si dala poslední dávku s tím úchylným dědkem." Její nejbohatší zákazník.

"Protože jsi zkurvená feťačka!" Stekla jí kapka potu po čele. Oba jsme potřebovali naší dávku.

"A ty ne?! Jsi jenom zasranej feťák! Běž si na to vydělat sám, ty kreténe!"

"Ještě jednou na mě zařveš a střelím ti takovou, že tady chcípneš." Chytil jsem jí za vlasy. Okamžitě zmlkla a hned na to začala brečet.

"Potřebujeme si oba dát. Jinak to tu nezvládneme." Brečela mi tu jako malý dítě. Pustil jsem jí.

"Bože. Tak jdi do práce!"

"Byla jsem vzhůru celou noc, Bille. Kdybych si mohla dát aspoň trošku, tak vydržím, ale takhle těžko. Padají mi oči."

"A to ti tam jako nikdo nedá nebo co?!" zakroutila hlavou.

"Nikdo nemá. Rafael skončil, nemá nás, kdo zásobovat." Rafael byl jejich místní dealer. Zbíhalo se tam spousta šlapek a každá měla svůj rajon, Rafael nabízel kokain za sex. Jednou jsem se s ním potkal a co jsem tak slyšel, má hodně vysoké nároky, holky s ním moc rády nespí, dělají to jenom ty, které už jsou opravdu zoufalé. A to jsme právě teď byli my dva.

"Běž za Tomem."

"Cože?? Ty ses zbláznila!"

"Proč ne? Je to tvůj brácha! Určitě ti bude chtít pomoct!"

"To těžko." Byl jsem jednou za Tomem. Vzal si mě k sobě, zůstal jsem u něj 2 dny, ale nedokázal jsem to vydržet bez kokainu, tak jsem mu vzal drahou televizi a odnesl jsem jí do zastavárny, měl jsem spoustu peněz a parádní zásobu. Druhý den jsem se mu šel omluvit a našel jsem před dveřmi kufr se svými věcmi a se vzkazem, že mě nikdy nechce vidět, a že jsem zasranej zmrd. Máma ta mě taky zavrhla, tý jsem zase ukradl zlatý řetízek. Nikdy jsem toho nelitoval, nemám sebeúctu. Udělám všechno pro to, abych dostal to, co chci.

"Jo no, tys mu vlastně musel ukrást televizi, ty blbče!"

"Blbče?! Ale fet z těch peněz se ti do rypáčku tahal dobře, co?!" Měl jsem Cassie kdysi rád. Ani jsme na tom nebyli tak bídně. Když jsem jí potkal, získal jsem naději, že bude líp. Ale nakonec spadla do drog úplně stejně jako já a ještě k tomu se z ní stala šlapka, z čehož mi bylo na nic, ale potřeboval jsem jí, dodávala mi materiál. Teď už náš vztah byl něco jako smlouva. Ona bude vydělávat a já jí nechám bydlet. Nevykašlala by se na mě, ví, že by nedopadla dobře.

"Jdi do hajzlu." Vstala, práskla dveřmi a odešla, nejspíš do práce.

"Užij si šukání, kurvo!" Většinou jsem na ní nebyl takhle zlý, ale měl jsem obrovský absťák, nevydržel jsem chvíli sedět, potil jsem se. Musel jsem něco sehnat, a to hodně rychle. Šel jsem ven, na místo, kde jsme se scházeli se spoustou kamarádů.

"Čus, nemáte něco? Umírám."

"Kámo, včera jsme ti dali, nemůžem ti pořád dávat zadarmo, taky nás to něco stojí. Navíc je Kelly těhotná, budu se o ni teď muset starat."

"Oh, tak to máš kurva problém." Vysmáli jsme se mu.

"Haha, magoři." Kelly byla jeho holka, bylo jí 16 a jemu 25. Mně je teď mimochodem 18 a už mám život v hajzlu.

"Co budeš dělat, vole?"

"Nevim, budu si muset asi najít práci, tyvole." Rozhlídl jsem se.

"Kde je Andy?" Andy byl můj nejlepší kamarád, on mě dostal do téhle společnosti a vždycky stál za mnou.

"Kámo, ty to nevíš?"

"A co mám jako vědět?" poprvé za tenhle život jsem ucítil strach za člověka.

"Včera se oběsil. Jeho máma ho našla ve sklepě, jak se kejval na pásku od kalhot. Prej byl úplně mimo, přehnal to s toluenem." Posadil jsem se na kamennou kostku, a položil hlavu do dlaní. Můj nejlepší kámoš se oběsil a já to ani nevím.

"Kurva."

"Jo no, Louis to slyšel a odešel, řekl, že už nechce mít s drogami nic společnýho a nechal se zapsat do léčebny." Podíval jsem se na něj.

"Do léčebny? Jak se někdo může kurva nechat zapsat do léčebny?!" pokrčil rameny.

"Všechno jde do hajzlu. Kámo, ty jsi úplně v prdeli."

"To jsem, vole. Už 2 dny jsem nic neměl, ta šlapka nedokázala nic vydělat." Zapálil jsem si alespoň cigaretu.

"Já už taky nic nemám."

"Kurva! Už toho mám dost, jdem někoho okrást." Postavil jsem se a nasadil si kapuci.

"To myslíš vážně, tyvole?"

"To teda sakra myslim. Je sobota, spousta opilejch půjde z diskotéky. Jdeme." Šel jsem směr diskotéka. Pár kluků šlo se mnou. Vyhlídli jsme si pár slečen. Když zrovna 2 procházely, já s Mikem jsme popadly jednu, chytil jsem jí za pusu a odtáhl pryč. Dave s Larrym vzali druhou. Mike jí držel pusu a ruce, já jí vyndal peněženku a všechny peníze.

"Trefa." Usmál jsem se. Prohlídl jsem si jí, jestli nemá něco cenného, sundal jsem jí hodinky. Snažila se křičet, řekl jsem si, že se trochu pobavím, tak jsem jí vyhrnul sukni a zajel jí rukou do kalhotek. Byla oholená a měla jemnou kůži. Všiml jsem si, že měla na pravé straně na podbříšku vytetovaný houslový klíč. Kousla Mika do ruky a začala křičet, vyndal jsem ruku a začali jsme zdrhat. Naštěstí jsme utekli a schovali se. Ty 2 běžely nejspíš pro pomoc, smůla.

"Kolik máš?" zeptal jsem se Larryho.

"500."

"Já mám 1500. To bude pro nás stačit. Kdo to půjde koupit?" Larry se nabídl. Věřil jsem mu, nikdy bychom se navzájem nepodělali o dávku. "A makej, nebo chcípnu."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Čteš povídku 'On the Edge'?

Ano 100% (16)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama