Leden 2015

Kind of Weird Girl 6

30. ledna 2015 v 23:33 | A&K |  Kind of Weird Girl
Autor: Michi
Žánr: romantická komedie


Obezřetnost je nezbytnou součástí života pod lupou. Ale nic se nemá přehánět.

Ráno mě bolelo celé tělo.
Den strávený na pláži byl náročnější než hodinové vystoupení na podiu. Vážně jsem potřeboval začít pořádně cvičit. Aby mě takhle rozložila jedna holka, bylo potupující a nemohl jsem to pro příště dopustit. Přestože jsem se ale celé dopoledne proválel, dostal jsem se z postele v rekordní hodinu.
Právě jsem si s pobrukováním chystal ovocný koktejl, když se do kuchyně přišoural Bill.
"Ty jsi už vzhůru?" zamžoural na mě rozespale, dosedl na barovou stoličku a protřel si dlaní oči.
"Vstával jsem před chvílí," vypnul jsem hučící mixér a otočil se k bratrovi. "Dáš si taky?"
"Jo, díky," přikývl, zadíval se na vysokou skleničku, kterou jsem před něj postavil a sledoval, jak do ní postupně nalévám oranžovo-červenou hmotu.
"Neotrávím se?" zvedl ke mně oči, když si přičichl.
"Zkus a uvidíš," odpověděl jsem a s pozdvihnutím skleničky k přípitku se napil. Bill opatrně usrkl, převalil ovocnou hmotu na jazyku a polknul.

The Guilty Ones 13

29. ledna 2015 v 22:12 | A&K |  The Guilty Ones
Autor: Emily
Žánr: romantické drama


------O PÁR MĚSÍCŮ POZDĚJI------
A tak jsem bydlela u Billa. To, jak mi sliboval, že budeme pořád spolu a budeme si užívat, samozřejmě nebyla pravda. Ale slíbil mi, že dnes přijde na mojí oslavu narozenin a udělá mi překvapení. Slíbil to, tak jsem se těšila.
Nalíčila jsem se, upravila vlasy atd. Holky, který mi pomáhaly moje narozeniny zrealizovat (Bill neměl čas), už na mě čekaly před barákem. Seběhla jsem dolů, vzala si potřebný věci a jely jsme do klubu, kterej jsem měla na dnešek pronajatej.
"To bude pařba!"
"To bude. A konečně poznáte Toma a Billa." Usmívala jsem se.
"Jo. Konečně. Konečně poznám Toma."
"Hale!" strčila jsem do ní s úsměvem. "Ne že se budeš věnovat jenom jemu."
"Neee, nebooj." Smály jsme se.
Přijely jsme na to místo. Jelikož už byl večer, tak v klubu už byli mojí přátelé a příbuzní. Nechtěla jsem to dělat v klubu přes den, to by nemělo tu správnou atmosféru.

Bude nám dobře 13

29. ledna 2015 v 22:10 | A&K |  Bude nám dobře
Autor: Emily
Žánr: romantické drama


00:00
Seděla jsem tam a on nikde. Ještě jsem čekala. Pořád jsem měla tu naději, že přijde. Ale nepřišel.
Čekala jsem do čtvrt na 1. Už mi byla zima a taky jsem se docela bála být tam sama. A on se ani neobtěžoval přijít. Zvedla jsem se a šla po louce. Slzy mi začaly stékat po tvářích. Opět. Šla jsem se sklopenou hlavou a popotahovala. Nasadila jsem si kapuci, a jak jsem se dívala na zem, narazila jsem do někoho ramenem.
"Pardon." Pípla jsem a šla dál.
"Emily?" Zastavila jsem se a pomalu se otočila.
"Bille?" vydechla jsem.
"Jsem to já." Rozeběhla jsem se k němu a pevně ho objala.
"Proč pláčeš?"
"Nepřišel jsi.." držela jsem ho pevně.
"Máma číhala."
"Mohl jsi aspoň napsat." Vzlykla jsem.
"Já vím, promiň. Neplač, ššš." Držel si mě pevně u sebe. Určitě to udělal schválně, aby mě vytrestal.
"Je mi to tak líto. Všechno, co jsem ti kdy udělala."

On the Edge 12

29. ledna 2015 v 22:06 | A&K |  On the Edge
Autor: Emily
Žánr: romantické drama


Uběhl měsíc od naší hádky a překvapivě jsme se během toho měsíce tak často nehádali, všechno se začalo lepšit, Bill razantně snižoval dávky, nepřestal sice úplně, ale bral to zodpovědně a snažil se brát co nejmíň. Sice bych ho v tom neměla podporovat, ale lepší snižovat, než ho v tom nechat, když nechce do léčebny. Dokonce jsem mu navrhla, že by měl zavolat Tomovi a snažit se to s ním udobřit a po dlouhé debatě uznal, že to není úplně špatný nápad. Sice Tomovi do telefonu zalhal, že už to nebere, což se mi nelíbilo, ale vymluvil se, že to řekl pro to, že Tom teď bydlí se svou manželkou a dvojčaty a ta by určitě nesouhlasila s tím, že bude mít doma feťáka. Nechala jsem to tak, hlavní je, že se ti dva udobří. Jedeme tam na jeden den, přespíme u nich a ráno zase pojedeme domů, takže by měl vydržet bez drogy. Shodou okolností má přijet ten víkend i Billova matka, takže smázneme 2 mouchy jednou ra
nou. Snad mu tedy i ona odpustí, ale která máma by neodpustila svému dítěti? Navíc po tolika letech. Byla jsem plná energie, že se všechno obrací na lepší stránku, ale jak se říká 1 krok vpřed, 2 kroky zpátky.

Kind of Weird Girl 5

27. ledna 2015 v 14:57 | A&K |  Kind of Weird Girl
Autor: Michi
Žánr: romantická komedie


Každý neuvážený krok může mít nedozírné následky dříve, než si je dokážeme uvědomit.

S hlasitým smíchem jsem dopadla do teplého písku, přetočila se na záda a zamžourala do přímého sluníčka, které mi vzápětí zastínila Tomova hlava.
"Už mě nech, prosím," smála jsem se na něj zadýchaně. Tom sklouzl do písku vedle mě, posadil se na paty a povytáhl obočí.
"Ty mě prosíš? To bych ti asi měl vyhovět," zakýval rozvážně hlavou ze strany na stranu a překřížil si paže přes mokrý hrudník.
"To bys tedy měl," přisvědčila jsem okamžitě s rádoby nevinným výrazem ve tváři. Tom výstražně zahrozil prstem ve vzduchu.
"Nech toho. Nesnaž se mě přesvědčit tímhle kukučem."
"Jakým?" zatvářila jsem se naprosto nechápavě. Mermomocí jsem však přemáhala smích z Tomova přísného výrazu.
"Já tě naprosto vážně varuju. Přestaň s tím provokováním nebo uvidíš!" založil si ruce na bokách a pro důraz svých slov se nade mnou napřímil jako kobra.

The Guilty Ones 12

27. ledna 2015 v 14:51 | A&K |  The Guilty Ones
Autor: Emily
Žánr: romantické drama


"Byla to moc hodná dívka, která pomáhala druhým a zemřela mladá." Plakal jsem, tolik jsem plakal. Stoupl jsem si k jejímu hrobu a hodil do něj kytku.

"Navždy tě budu milovat.Jsi pro mě jediná." Skláněl jsem se nad její rakev a šeptal jí. Sedl jsem si na trávu a zhroutil jsem se. Hystericky jsem brečel a nevěděl jsem, co mám dělat. Jak mám přežít. Tom ke mně přišel, pevně mě objal a vedl mě pryč.

"Ne. Ne. Chci bejt s ní." Cítil jsem chlad na svých ramenech a otočil jsem se. Stála tam ona a táhla mě sebou do rakve.

……

Probudil jsem se s leknutím z toho šílenýho snu. Bože. Jak dlouho jsem mohl spát? A ještě k tomu jsem spal celou dobu někde na nemocniční posteli.

"Ah. Už jsi vzhůru? Pojď, potřebuješ si dát kafe. Měl jsi noční můru?" zvedl mě Tom.

Bude nám dobře 12

27. ledna 2015 v 14:46 | A&K |  Bude nám dobře
Autor: Emily
Žánr: romantické drama


"Slibuju." Pohladil mě po vlasech. "Pojď. Vezmeš si něco na bolest hlavy a půjdeš si lehnout."
"Děkuju." Šla jsem s ním do kuchyně. Člověk, kterýho jsem včera tak trápila, mi nakonec pomáhá. Nikdy bych do Toma neřekla, jak umí pomoct. Byla jsem mu za to hrozně vděčná.
……
Uběhlo pár dní od našeho incidentu s Billem. Nemluvil se mnou, naprosto mě ignoroval. Linda tam opravdu chodila. Myslím, že mi dělal naschvály, abych slyšela, že je u něj v pokoji a že si užívaj. Trhalo mi to srdce, a o to mu šlo. Řekl mi, že ho pomalu roztrhá na kousky. To se mu povedlo. Strávila jsem hodně času s Tomem, protože jsem se doma nudila a moc kamarádek jsem neměla. Takže jsme spolu chodili venčit psy a nakupovat, nebo se jen tak projít do města. Bylo to fajn.
Seděla jsem v pokoji. Simone s tátou se hádali, to dělali poslední dobu často, až mě to trochu děsilo. Šla jsem k Tomovi do pokoje.

Útěkem se nic nevyřeší! 8

27. ledna 2015 v 9:21 | A&K |  Útěkem se nic nevyřeší!
Autor: Kathleen
Žánr: romantické drama


"Copak je, není ti dobře? Jsi celá bledá," zeptá se mě se zájmem v hlase.
"Ne ne je mi fajn, jdeme na to," se značnou snahou ze svých zamračených rtů vykouzlím úsměv, abych Billa uklidnila. Popadnu do ruky nůž a začnu krájet maso.
"Ta je moje oblíbená!" křikne Bill, zatímco já hlídám pánev, kdy bude dostatečně rozpálená. Otočím se na Billa, který se jedním krokem natáhne k přehrávači a přidá značně na hlasitosti. Nestačím ani mrknout, když mě vezme za ruku a přitáhne k sobě. Chytne mě jednou rukou kolem pasu, druhou zabředne svou dlaní do mé a známými kroky se mnou začne tančit po místnosti. "Tak už se usměj!" poškádlí mě a rychle se mnou udělá otočku. Neudržím se a začnu se smát. Blbneme ještě nějakou dobu, až celý vysmátí a udýchaní zase trochu zvolníme. Můj pohled se zastaví o dveře do kuchyně, kde spatřím usmívajícího se Toma. Když zpozoruje, že se na něho dívám, usměje se ještě víc a pomalu odejde pryč. Nepatrně zakývám hlavou sama pro sebe a přitisknu se k Billovi ještě o trochu blíž. Možná vážně nemá cenu zbytečně vířit prach, může nám být všem dobře i s malými tajemstvími. Nebo ne?

Kind of Weird Girl 4

25. ledna 2015 v 20:07 | A&K |  Kind of Weird Girl
Autor: Michi
Žánr: romantická komedie


Každý člověk by měl věřit především svému vlastnímu úsudku a až poté se ptát na názor druhých…

Plavky…
Vytáhl jsem jeden z šuplíků široké komody a zamyšleně se zadíval na komínky vyrovnaných kraťasů. Plavky. Někde tam určitě byly. I když jsem měl veškeré oblečení pečlivě srovnané, občas jsem v těch záplavách tápal, kam jsem co uložil. Potřeboval jsem ale vůbec plavky?
Stočil jsem pohled k velkému oknu, ze kterého do pokoje proudilo jasné denní světlo. Jo, určitě se zmiňovala o koupání. Vrátil jsem se pohledem do šuplíku a prsty prohrábl první várku.
"Bingo," vytáhl jsem jedny z bermud a přibouchl šuple nazpět. Rychle jsem si tmavě modré plavky navlékl místo spodního prádla a v zrcadle visícím na protější zdi překontroloval, jestli jsou v pořádku.
"Už jsem jak Bill," protočil jsem oči sám nad sebou, sotva jsem si uvědomil, jak důkladně se prohlížím. Styl byl jedna věc, ale kontrolovat se jak modelka věc druhá. Bylo přeci jedno, jak to vypadá. Jdu se jenom koupat.
"Blbnu," zkonstatoval jsem smutnou pravdu, aniž bych přestal civět do zrcadla. Namísto bermud jsem však pozoroval svůj trup. Možná bych měl víc posilovat. Poslední dobou jsem tomu příliš nedával. Bill se na to vykašlal úplně a já ochabl. Vždyť už i Georg měl větší svaly. Hlavně na zádech.
Automaticky jsem se natočil u zrcadla bokem a zkoumal deltový sval. Zatnul jsem svaly na ruce a kriticky si prohlédl biceps s tricepsem. Jo, s tím budu muset něco dělat. Nebyla to hrůza, ale ani velká sláva. Přeci mě netrumfne někdo z kapely. A tuplem ne Georg!

Bude nám dobře 11

24. ledna 2015 v 19:34 | A&K |  Bude nám dobře
Autor: Emily
Žánr: romantické drama


"Dobře. Ale možná už zejtra budeš mít šanci mě sbalit. Bill mě nejspíš pošle do háje."
"Ne, to neudělá."
"Jsi si jistej?"
"No. Ne na 100%. Ale miluje tě." Povzdychla jsem si.
Vešli jsme dovnitř, šla jsem k sobě do pokoje, otevřela jsem, padla na postel a usnula.
……
Probudila jsem se s šílenou bolestí hlavy. Sedla jsem si pomalu. Bill seděl na židli a díval se na mě. Sakra. Jenom na mě zíral. Neřekl ani slovo. Pořád zíral. Začínala jsem z toho být nervózní.
"Nic neřekneš?"
"Co ti mám říct?"
"To nevím."
"Mám ti říct, že jsi obyčejná mrcha??" zvýšil hlas.
"Nekřič. Simone tě uslyší."
"Oba jsou pryč. Takže ty si to teď slízneš." Kurva.
"Mrzí mě to. Ale naštval jsi mě."

The Guilty Ones 11

24. ledna 2015 v 19:31 | A&K |  The Guilty Ones
Autor: Emily
Žánr: romantické drama


"Musím si promluvit s Tomem, aby mi na tebe dohlídl."
"Řekl mi, že mi pomůže, až odjedeš." Přikývla jsem a pohladila ho po tváři. Přestala jsem brečet.
"Cítím úlevu."
"Říkal jsem ti to." Hladil mě a přivinul si mě pevně k sobě. "Navždy budeš v mém srdci. I keep your picture deep in me. Back to you over thousand seas."
……5 DNÍ DO ODJEZDU……
5 dní. Oba jsme cítili ten nátlak. Oba jsme si uvědomovali, že za 5 dní všechno skončí. Hádali jsme se a udobřovali. Bill se mě pořád pokoušel přesvědčit, abych zůstala. Nemohla jsem. Ale slíbili jsme si, že do odjezdu už se nepohádáme. Slíbili jsme si, že když začne řešit téma odjezdu a budeme se hádat, sbalím se a odjedu. Takže už se uklidnil a bylo to tak lepší, i když tam ta tíha stále byla. To vědomí. Bylo pozdě večer, nechtělo se nám s Billem a Tomem spát, tak jsme se procházeli po ulicích Francie. Sice jsem byla překladatelka angličtiny a nebyla jsme jim nijak nápomocná ve Francii, ale oni cestovali i do jinejch zemí - a já musela s nima.Vlastně jsem je "doučovala" na cestách. Proč píšu uvozovky? Strávi la jsem celou dobu jen s Billem!

On the Edge 11

24. ledna 2015 v 19:25 | A&K |  On the Edge
Autor: Emily
Žánr: romantické drama


Byl večer, měla jsem po práci a šla s přáteli na kulečník, hráli jsme, smáli se, popíjeli. Nemohla jsem si ale nevšimnout, že po mně pořád kouká nějakej kluk, ale ne tak, že by mě balil.
Jako by nevěděl, jestli mě zná nebo ne. Byl moc nápadný. Zrovna jsem se ohýbala nad stolem, když jsem mířila tágem a kamarád za mnou přišel, že mě ze srandy nabírá zezadu, zasmáli jsme se tomu a všimla jsem si, že ten kluk se hned na to sebral a odešel. Bylo to divný, ale snažila jsem se na to nemyslet. Po chvíli jsem ho zahlídla, jak stojí za výklenkem. Nejspíš na někoho čekal. Sedla jsem si k baru a napila se vína. Někdo vpadl do dveří, stačilo málo, abych poznala, že to byl Bill. Řítil se přímo k nám, skoro jsem čekala, že se na mě vrhne. Podíval se na mě, byl úplně rudý a oči mu přímo hořely vztekem, popadl flašku z baru a praštil s ní do hlavy mého zmiňovaného kamaráda, který si dělal srandu.
"Děláš si srandu????" Zařvala jsem na něj z plna hrdla, podívala jsem se ven a ten kluk tam pořád stál, Bill na něj kývl, takže to byl jeho kamarád a nejspíš mu šel bonzovat.
"To bylo naposledy, zmrde!" nasadil si kapuci a odešel.
"Vydržte chvilku. Pomozte mu!" Vyběhla jsem za Billem ven, chytila ho za rukáv a otočila na sebe.
"Tohle kurva, nemyslíš vážně!"

Bylo nás šest 10

22. ledna 2015 v 23:53 | A&K |  Bylo nás šest
Autor: Adel & Kathleen
Žánr: komedie


Taková normální večeře

Když se sejde ta skvadra volů, stojí to vážně za to. A ani tentokrát tomu není jinak. Všichni jsou napasovaný u Billa a Katie a s nažranejma pupkama si užívají večerní siesty.

Gusťa s Adiss už dávno dojedli a teď spokojeně hrají plácanou zatímco Geo se ještě stále spokojeně hrabe… no už dávno ne ve své porci. Stačil dojíst už zbytky po všech, když nebudeme počítat, kolikrát si vlastně přidal. Na slova Adiss, která do něj marně hučila, že mu bude blivno, se Geo obracel s tím, že se ty zbytky přeci nevyhodí! Kor, když dnes Billi vařil jeho oblíbenou baštu - knedlo-zelo-vepřo. Kromě toho, že se dnes všem při pohledu na Gea až udělalo špatně, se jim hlavou nejmíň 10x prohnala myšlenka, jak upřímně litují Adiss a jak moc na ní dnes v noci budou myslet. No jo, zelí je prevít. A to obzvlášť, když ho žerete na kila.

Billi si něco velmi zaujatě datluje do laptopu, Tom se docela baví pohledem na Gea - ano, vážně to dělá, prostě jeho náplň volného času. Katie právě naskládala nádobí do myčky a s blaženým pocitem, že je uklizeno, se vrátila do jidelny.

Kind of Weird Girl 3

22. ledna 2015 v 22:49 | A&K |  Kind of Weird Girl
Autor: Michi
Žánr: romantická komedie


"Všechna lidská hloupost začíná tam, kde končí jiná. Možná mohu být poučena, ale slepá zůstanu napořád."

Doufala jsem, že každá další návštěva pláže bude stejně úžasná, jako ta první. Uchvátí mě prostředí, nadšeně si budu prohlížet všechny usměvavé tváře a bláznit na jemném písku, nebo se potápět v osvěžujícím moři. Když jsem ale bezmocně zarývala paty do betonu, abych ho nedrhla břichem, začal se mě zmocňovat opačný dojem. Na pláži bylo všechno perfektní, moje výlety na ní ale zdaleka ne. Pokaždé to zavánělo nějakým průšvihem. Nejprve zmrzlina na cizím tričku, potom rozbitá kabelka a nyní …
Podobně jako ostatní lidé jsem si myslela, že chodit se psem na pláž je dobrý nápad. Zvykne si na velké davy, bude mít dostatek prostoru k proběhnutí a ještě se potká s jinými psy. Jenomže nic z toho neplatí, pokud vám pes nerozumí ani slovo a všechny povely nebo jeho výcvik jsou vám absolutně k ničemu.

"Pegasi, přestaň mě tak táhnout!" zaúpěla jsem už po několikáté a opět bezvýsledně. Pes tvrdohlavě pokračoval dál s čenichem skloněným k zemi a následoval stopu, kterou již na začátku pláže zachytil. Křečovitě jsem svírala kožené vodítko v ruce a snažila se alespoň nespadnout, když už jsem ho nedokázala udržet u svých nohou. Ať jsem se však snažila sebevíc, nepomáhalo ani tahání zpátky, ani napomínání, natož povolování vodítka. Jakmile Pegas zaznamenal, že jsem mu dala o trochu větší volnost, začal táhnout ještě urputněji, takže jsem za ním poletovala jako bezcenný náklad.

Útěkem se nic nevyřeší! 7

20. ledna 2015 v 23:57 | A&K |  Útěkem se nic nevyřeší!
Autor: Kathleen
Žánr: romantické drama


Probudí mě tiché klepání na dveře a poté i zvuk zvonku. Unaveným krokem dojdu ke dveřím, za nimiž spatřím Billa. Neoholeného, trochu pocuchaného, ale přesto stále hezkého. Pozvu ho dál.

"Myslela jsem, že jsi na mě naštvaný," začnu opatrně.
"Proč bych měl být?" zeptá se tiše mezitím, co zkoumá výhled z kuchyňského okna. Bože, kdybych nebyla taková kráva! Měla bych si sakra pořádně uvědomit, jak skvělého kamaráda mám.
"Bille, je mi to moc líto já… já udělala hroznou blbost, strašně mě to mrzí, a abych pravdu řekla, stydím se za to. Víš včera, potkala jsem jednoho kluka, pozval mě večer ven a já to přehnala s pitím," soukám ze sebe tu příšernou pravdu a sleduji postupné zděšení v jeho očích. "Šli jsme až ke mně a… a skončili v ložnici," vydechnu a zadívám se do země. Po chvíli zvednu pohled a snažím se rozpoznat výraz v Billově tváři.
"A co má být?!" odsekne mi z ničeho nic, trochu mě jeho reakce zarazí. "Promiň, tak jsem to nemyslel. Takže, užila sis alespoň pěkný večer?" snaží se přepnout na milý tón se zájmem.
"To je sakra právě to! Štve mě, že jsem tohle udělala, říkala jsem ti, jak to nesnáším! Prostě… jsem ztratila kontrolu a dopadlo to takhle, je mi z toho na nic! Navíc jsem v záchvatu a touze po neznámém dokázala i odkopnout kamaráda a z toho je mi na nic ještě víc, promiň," znovu uhnu pohledem, protože mám pocit, že bych se teď sobě ani nechtěla dívat do očí.