Bude nám dobře 10

20. ledna 2015 v 17:18 | A&K |  Bude nám dobře
Autor: Emily
Žánr: romantické drama

Omlouvám se, že jsem ted byla dlouho neaktivní, ale konec pololetí, znáte to :)


Zaslechla jsem tichý zaklepání na dveře, Bill vešel.
"Vypadni." Řekla jsem mu naštvaně.
"Em, promiň." Povzdychl si. "Já to tak nemyslel. Byl jsem naštvanej."
"Tys měl pravdu."
"Cože? Ale prosimtě."
"Ne vážně. Sere na mě. Vždycky na mě kašlal."
"Em, to je uplně jedno. Máš tu mě." Sedl si ke mně a přitiskl pevně k sobě. "Pro mě jsi všechno. Jen prosím, už přestaň s tou trávou. Stejně tě to jen ničí." Přikývla jsem.
"Ale udělam to kvůli tobě. Ne kvůli nim - kvůli tobě."
"Správně." Držel si mě u sebe a hladil mě.
"Takže už na mě nejsi naštvanej?"
"No, to bych ani neřekl. Ale řekl jsem ti něco hodně ošklivýho."
"Počkej, počkej. Takže ty si pořád myslíš, že jsem tě do toho zatáhla?" odtáhla jsem se od něj.
"No. Tys mi to ukázala."
"Ale to přece neznamená, že sis to měl vzít!"
"Ššš, nekřič."
"To snad není pravda. Tak ty jsi naštvanej na mě." Vstala jsem z postele.


"Neměla sis to vůbec od nikoho kupovat. Nevim, proč tohle táhneš do našeho domu. K čemu je ti to dobrý?!"
"Takže teď ještě dostanu přednášku??"
"Samozřejmě! Někdo tě seřvat musí, když tvůj táta není schopnej."
"Víš co? Vyliž si." Vykulil na mě oči. Otevřela jsem šatník a začala si vybírat nějaký věci.
"Co prosim?? A - A kam si jako myslíš, že jdeš??" Začala jsem se převlíkat.
"Já jdu pařit. Je sobota."
"Ale Emily. Já mam zaracha."
"To je ale smůla. Já se ale neptala, jestli jdeš se mnou. Vlastně mi tam bude fajn!"
"Takže se tam jdeš kurvit??" Podívala jsem se na něj.
"Víš co? Já čekala, až se omluvíš a budeme v pohodě. Ale za tohle, se tam vychrápu s prvním klukem, kterej mě pozdraví!" Dooblíkla jsem se, upravila vlasy.
"Jestli odejdeš z tohohle baráku, tak už za mnou nelez."
"V tom případě mi nebylo ctí ti patřit." Prošla jsem kolem něj.
"Emily!" chytil mě za ruku. Vytrhla jsem se mu.
"Užij si to tady. Ubožáku." Seběhla jsem schody a šla rovnou ven, viděla jsem, jak na mě kouká z okna.
…….
Přišla jsem na párty. Tom už tam byl, ten v sobotu nikde nesměl chybět. Šla jsem si pro co nejvíc alkoholu a hned jsem se začala nalejvat. Byla jsem na něj tak naštvaná, měla jsem chuť rozmlátit všechno, co mi přišlo pod ruku.
Pila jsem a pila, dokud jsem nepřestala vnímat, co se stalo. Už jsem byla v náladě a bavila se s ostatníma.
"Emily. Emily. Bratr mi pořád volá, ať tě hlídam. Můžeš mi říct, co se stalo?"
"Kdo?"
"Bill."
"Co?"
"BILL MI POŘÁD VOLÁ!" zasmála jsem se.
"No tak ho pozdravuj."
"Pojď, půjdeme domů." Chytil mě za paži.
"Neee, já se chci bavit. S Markem a s Danem. A s Mattem taky." Smála jsem se a on mě táhl ke dveřím, vysmekla jsem se mu. "Já nikam nejdu!"
"No tak, Bill na tebe čeká doma. Prej má pro tebe překvapení." Držel si u ucha telefon. " Nechce se mnou jít, Bille." Vzala jsem mu ten telefon.
"Nech si svoje překvapení! Já si tady najdu lepší!"
" Emily? Emily! No tak! Vrať se domů. Budeme spát spolu a budu tě hladit, jak to máš ráda. A budeme se tulit. Omlouvám se za to, co jsem řekl. Jenom se vrať! Prosím!"
"Co?" zasmála jsem se. Tom mi vzal Telefon. " Ona je uplně mimo. - Ale ona nepůjde! - Zkusím to. - Ona jde pryč. Musim za ní! - Dobře, ještě ti zavolám."
Šla jsem si pro další pití, Tom mi ho sebral z ruky.
"No tak, Tome. Co jsi? Mravokárce?" Zasmála jsem se.
"Už nebudeš pít. Máš dost."
"Máš mě hlídat, jo?" Usmála jsem se na něj provokativně, sedla jsem si na stůl a hodila nohu přes nohu. Naklonila jsem se trochu, aby mi bylo dobře vidět do výstřihu. Ujelo mu tam oko, ale snažil se tam nedívat.
"Jo, mam tě hlídat. Protože se chováš jako..to radši ani nechci říkat."
"Jen to řekni." Usmála jsem. "Jak? Koketně?" Přitáhla jsem si ho k sobě trikem.
"Přestaň."
"Dělá tě to nervózním?" Přitáhla jsem si ho ještě blíž. Začala jsem mu šeptat. " Závidíš bráškovi? Chtěl bys to, co má on? Můžu ti to dát."
Nervózně se odtáhl. "Nech toho, sakra. Je tu spousta lidí, akorát to na nás někdo vykecá."
"Ty jsou snad ještě víc opilí než já, ty brepto." Zasmála jsem se a postavila na nohy. Chytila jsem Toma kolem pasu a zamrkala jsem. Díval se na mě. Očividně nevěděl, co má dělat. "Vím, že mě chceš políbit. Tak to udělej."
"Jsi opilá. Nechci tě líbat." Políbila jsem ho s úsměvem. Přistrkala jsem ho ke zdi a zajela mu jazykem do pusy. Nemohl se ubránit a proto mě začal líbat taky. Vyhrnula jsem mu lehce rukou triko a vjela pod něj, přejela jsem mu po břiše a jela prstem dolů k jeho lemu od kalhot. Líbal mě. Přejela jsem rukou přes opasek do rozkroku, ten jsem silně a provokativně zmáčkla. Jemně vydechl, ale pak mě odtáhl.
"No tak! Přestaň! Chodíš s mým bráchou, tak se vzpamatuj!"
"Můžu vás mít oba. Chceš lichý nebo sudý týden?" Uchechtla jsem se a začala ho líbat na krku. Opět se snažil ze všech sil odolat, ale moc mu to nešlo. Už jsem cítila jeho ruku, jak mi jede po boku nahoru. Už mi skoro zmáčkl prso, ale tentokrát mě odtáhl silnějš a držel mě od sebe.
"Jdeme domů."
"Takže se spolu vyspíme doma?" usmála jsem se na něj.
"Ne, nebudeme spolu spát."
"Ale chtěl bys."
"Ne, nechtěl. Chodíš s mým, dvojčetem."
"Vím, že se na mě často díváš. Určitě ti Bill vypráví, co spolu děláme a ty si to představuješ. Představuješ si, jak ti ho kouřím a ty mě u toho držíš za vlasy. Jak mě držíš za zadek a já na tobě jezdím. Teď bys to všechno mohl mít. A ty se takhle vzdáš?" Nemohla jsem nic udělat, protože mi držel zápěstí a držel mě dál od sebe.
"Em. Svět se netočí jen kolem tebe." Táhl mě ven. Vyšli jsme z párty a on mě vedl domů. Ten studenej vzduch mě pomalu probouzel.
"Řekneš to Billovi?"
"Budu muset. I kdybych nechtěl, tak to ze mě vytáhne. Poznal by to na mě. Ví všechno."
"I to, že jsi do mě zamilovanej?"
"Nejsem."
"Nech toho, Tome. Nejsem hloupá."
"I kdybych k tobě cítil něco silnějšího než kamarádství, patříš k Billovi. Sluší vám to spolu a bezvadně se doplňujete."
"Ví to?"
"Ano."
"Co ti řekl?"
"Že se s tím nedá nic dělat. Ale on ví, že bych po tobě nevyjel. Já nechci holku."
"To jsem od Billa taky jednou slyšela. Možná si to nemyslíš, ale taky bys ze sebe dal všechno. Umíš milovat."
"Necháme radši tuhle konverzaci stranou. Není zrovna lehký o tom mluvit."
"Dobře. Ale možná už zejtra budeš mít šanci mě sbalit. Bill mě nejspíš pošle do háje."
"Ne, to neudělá."
"Jsi si jistej?"
"No. Ne na 100%. Ale miluje tě." Povzdychla jsem si.
Vešli jsme dovnitř, šla jsem k sobě do pokoje, otevřela jsem, padla na postel a usnula.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Čteš povídku 'Bude nám dobře'?

Ano 100% (12)

Komentáře

1 Michi Michi | Web | 20. ledna 2015 v 19:26 | Reagovat

Tak teď budu stále přemýšlet nad tím, jestli Tom vážně patří mezi ty, co u toho holky drží rádi za vlasy :D :D :D Ale jinak povedený díl :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama