Kind of Weird Girl 5

27. ledna 2015 v 14:57 | A&K |  Kind of Weird Girl
Autor: Michi
Žánr: romantická komedie


Každý neuvážený krok může mít nedozírné následky dříve, než si je dokážeme uvědomit.

S hlasitým smíchem jsem dopadla do teplého písku, přetočila se na záda a zamžourala do přímého sluníčka, které mi vzápětí zastínila Tomova hlava.
"Už mě nech, prosím," smála jsem se na něj zadýchaně. Tom sklouzl do písku vedle mě, posadil se na paty a povytáhl obočí.
"Ty mě prosíš? To bych ti asi měl vyhovět," zakýval rozvážně hlavou ze strany na stranu a překřížil si paže přes mokrý hrudník.
"To bys tedy měl," přisvědčila jsem okamžitě s rádoby nevinným výrazem ve tváři. Tom výstražně zahrozil prstem ve vzduchu.
"Nech toho. Nesnaž se mě přesvědčit tímhle kukučem."
"Jakým?" zatvářila jsem se naprosto nechápavě. Mermomocí jsem však přemáhala smích z Tomova přísného výrazu.
"Já tě naprosto vážně varuju. Přestaň s tím provokováním nebo uvidíš!" založil si ruce na bokách a pro důraz svých slov se nade mnou napřímil jako kobra.


"Vidím, vidím," přikývla jsem s vážným výrazem ve tváři. Tom zakroutil hlavou, spustil ruce podél těla a posadil se do písku. Předloktí si opřel o kolena a zadíval se před sebe na poklidné moře. Pomalu jsem se vytáhla do sedu za ním.
"To byla opravdu drsná lekce," poznamenala jsem do nastalého ticha. V Tomově obličeji se objevil široký úsměv.
"Ty si prostě nedáš pokoj!" otočil se nečekaně ke mně, sevřel mi dlaněmi ramena a povalil mě zpátky do písku. Překvapeně jsem zamrkala, to už ale vyskočil na nohy a popadl mě kotníky.
"Co to- ah!" vyjekla jsem, když mě začal po písku táhnout zpátky do vody.
"Tome! Tome!" přetočila jsem se na břicho a zaryla prsty do písku, abych ho zastavila. Tom mě však bez nejmenšího problému vláčel za sebou jako rybu. Zhrozena jsem se podívala po ostatních lidech na pláži, kteří nás zaujatě pozorovali.
"Proboha…" vydechla jsem nad veřejným ponížením, které mi Tom právě uštědřil.
"Být tebou, zadržím dech," ozval se mi za zády ve stejnou chvíli, kdy jsem pod břichem ucítila chladnou vodu.
"Tome, ty jeden!" nestačila jsem doříct ani větu a celá jsem zajela pod vodu. Prskající a kuckající jsem se vynořila o několik metrů dál.

"Pošuku!" vyrazila jsem ze sebe ztěžka, když jsem konečně nabrala dech. Tom stál kousek ode mě a šlapal vodu.
"Co je? Varoval jsem tě," pokrčil s úsměvem rameny. Udělala jsem rychle pár temp k němu, chytila ho za hlavu a ponořila ho hluboko do vody. Tom se po chvilce se smíchem vynořil, okamžitě jsem ho ale zastrčila zpátky.
"Já ti dám varování…" zamručela jsem pomstychtivě a bedlivě sledovala, kde se Tom znovu vynoří. Jakmile se objevil, při sápala jsem se k němu a zastrčila ho pod vodu i na potřetí. Teď jsem ale zmizela pod hladinou s ním.
Zmateně jsem ve vodě zahrabala rukama, jak jsem se instinktivně snažila dostat zpět na hladinu. Před sebou jsem ale nahmatala akorát Tomovo tělo. Při posledním útoku mě chytil pevně za boky a uvěznil u sebe pod vodou. Sjela jsem dlaněmi po jeho pažích a pokusila se mu odtrhnout prsty od svých kyčlí, Tom mě ale přitáhl až k sobě a pevně sevřel na tvrdé hrudi. Konsternovaně jsem se dlaní zapřela o jeho břicho a kloubem prstu ho dloubla do boku. Tom mírně ucukl, povolil svoje sevření a s jediným tempem mě vytáhl na hladinu.
"Ježiši…" zalapala jsem nahoře po dechu a několikrát plácla dezorientovaně rukou do vody. Ucítila jsem, jak mi velká dlaň sevřela ruku a zatáhla mě na stranu. Okamžik na to jsem se ocitla v pevném objetí.
"Jsi v pořádku?"
Dlouze jsem si protřela oči od zbytků slané vody a zamžourala na Tomův starostlivý výraz.
"Jo, nic mi není," přisvědčila jsem, pro jistotu se chytila jeho ramen a několikrát se zhluboka nadechla.
"Nečekala jsem, že mě tam stáhneš sebou. Málo jsem se nadechla," vydechla jsem a ještě jednou si protřela oči.
"Došlo mi to až potom. Promiň," broukl Tom omluvně. Konečně se mi podařilo zaostřit na jeho obličej. Voda mu dosahovala až po bradu, ale jinak stál klidně nohama zabořený v písku a držel mě v náručí nad hladinou. V téhle hloubce bych ještě na zem nedosáhla, čehož si byl dobře vědom. Vesele jsem se na něj usmála.
"Nic se nestalo," ťukla jsem ho pod vodou prstem do hrudi a ohlédla se k pláži.
"Měla bych zkontrolovat Emily. Každou chvilku se už musí probudit."
"Jasně," přisvědčil Tom a zamířil k souši, aniž by mě pustil z náručí.
"Ale já můžu chodit," zadívala jsem se na něj pobaveně.
"Takhle ale vypadám jako tvůj zachránce," vypnul hrdě hruď, čemuž jsem se musela začít smát.
"Jo, zachránil jsi mě před tím, že jsi mě málem utopil."
"To bylo jen malé nedopatření," odpověděl mi s úsměvem.
"Aha, jasně. To se občas stává," zakývala jsem hlavou na souhlas. Tom ke mně stočil pohled s lišáckým úsměvem.
"Raději bys měla nakrmit ten bobkomet," postavil mě na mokrý písek. Překvapeně jsem na něj zamrkala.
"Bobko- cože?"
Tom pohodil hlavou směrem ke kočárku, odkud se ozývalo tlumené kňourání. Okamžitě jsem se ho pustila a rozeběhla se k Emily, která se nespokojeně kroutila a nabírala na pláč.
"Ale, ale, to nic," vytáhla jsem urychleně z tašky termo obal, ze kterého jsem vyndala lahev s mlékem. Tom se pomalu došoural až ke mně, zastavil se mi za zády a přes rameno sledoval, co dělám.
"Není jednodušší je kojit? Tohle vypadá dost složitě," zeptal se zaraženě, když jsem z lahve sundala víčko, odšroubovala vršek a vyměnila zátku za dudlík, se kterým jsem lahev zase zašroubovala.
"Připadá ti, že vypadám jako kojná?" odpověděla jsem mu otázkou, vrazila mu do ruky lahev s mlékem a opatrně vyndala Emily z kočárku. Tom přeskočil pohledem z lahve na můj dekolt.
"To ani ne," broukl.
"Tak vidíš," usadila jsem se opatrně do písku, srovnala si Emily do náruče a natáhla k Tomovi ruku.
"Co?" zadíval se na ní tázavě.
"Tu lahev," upozornila jsem ho.
"Jo, aha. Jasně," uvědomil si, že ještě stále civí na má prsa, podal mi lahev a stočil pohled k Timonovi, který spokojeně polehával ve stínu kočárku.
"Tak pojď, kámo. Necháme tady slečny v klidu obědvat," poplácal se dlaní do stehna a ušklíbnutí mi oplatil vypláznutým jazykem. Poté zamířil s Timonem dál na pláž, kde mu začal házet gumový míček. S úsměvem jsem zakroutila hlavou a stočila svůj pohled k Emily.

"Berete i holky?" přikradla jsem se nenápadně k Tomovi a vykoukla mu zpoza boku. Leknutím sebou trhl, nešikovně šlápl do strany a podlomil se v koleni.
"Počkej!" chytila jsem ho instinktivně za boky, aby nespadl. Naštěstí ale zakolísání hrdě ustál a urychleně se narovnal.
"Co jsi to říkala?" zatvářil se, jako by se vůbec nic nestalo a vzal si od Timona oslintaný míček.
"Ptala jsem se, jestli berete i holky," usmála jsem se na něj ze široka. Tom mě přejel zkoumavým pohledem.
"Bereme. Ale podmínkou je, že musí umět aspoň chodit," mrknul na mě.
"Tak nevím, kdo tu má s chůzí problém," dloubla jsem ho se smíchem do žeber a ustoupila od něj. "Emily je najedená, přebalená a už zase spokojeně spinká."
Tom zalétl pohledem ke kočárku.
"Tohle by se mi taky líbilo. Dostat najíst a většinu dne prospat," promnul si prsty zarostlou bradu.
"A přebalovat bys chtěl taky?" zamrkala jsem na něj šokovaně. Tom povytáhl obočí, přejel si špičkou jazyka po spodním rtu a založil si ruce na prsou.
"Tobě to předtím nestačilo?"
Uculila jsem se a opatrně mu vytáhla z ruky míček.
"Aport, Timone!"
Když míček dopadl jen kousek od nás, Timon poposedl na místě a podíval se na mě. Tom dostal záchvat smíchu.
"Co je?" podívala jsem se na ně nechápavě.
"Bezvadný hod. Mohla bys hrát profesionálně baseball," položil mi Tom dlaň na rameno, aniž by se přestal hlasitě smát.
"Blbečku," pleskla jsem ho dlaní do břicha, až se ohnul a došla pro míček sama.
"Tak mi předveď, jak se správně hází," hodila jsem ho zpátky Tomovi a založila jsem si ruce v bok.
"Jak si slečna přeje," vysekl mi Tom hlubokou poklonu, při které jsem se musela taky smát. Byl to prostě komediant. A to naprosto výstavní.
Napřáhl se a s jediným krokem vpřed vymrštil míček. S pootevřenou pusou jsem sledovala, jak mě přeletěl, a pokračoval ještě úctyhodně daleko. Timon okamžitě vystartoval za ním.
"Vidíš? Nic na tom není," roztáhl Tom ruce do stran v očekávání příhodného ocenění.
"Pěkný hod," zatleskala jsem mu. "Ale to byla jen náhoda. Určitě takhle pokaždé nehodíš."
"Chceš se vsadit?" zeptal se Tom vyzývavě.
"Klidně," překřížila jsem si ruce přes prsa, Tomův samolibý úsměv mě však znejistil.
"Super. Takže o co?" promnul si Tom spokojeně ruce a vzal si od Timona donesený míček.
"Já nevím," pokrčila jsem rameny. Vzápětí jsem však dostala spásný nápad. "Fajn. Když prohraješ, proběhneš se po téhle pláži o půlnoci nahý."
"Vážně?" zarazil se Tom nad takovou nabídkou.
"Copak? Nevěříš si?" povytáhla jsem významně obočí. Tom se pobaveně usmál.
"Jak chceš. Když prohraju, máš to mít," kývl na souhlas a ukázal na mě prstem.
"Ale jestli prohraješ ty…"
"Poběžím nahá místo tebe?" tipla jsem. Tomovi přeběhl přes obličej ďábelský úsměv.
"Zajímavá možnost," pokýval zamyšleně hlavou. "Ale ne. Raději svlékám holky dobrovolně."
S úlevou jsem vydechla.
"Tak co tedy?"
Tom si promnul prsty pravé zápěstí a pohodil si se zeleným míčkem.
"Když prohraješ, věnuješ mi svůj volný den. Celý."
"Můj volný den?" zamrkala jsem překvapeně. Čekala jsem něco ponižujícího nebo ještě hůře, perverzního, tohle ale znělo nevinně.
"V čem je háček?"
"V ničem," usmál se pobaveně nad mým podezíravým pohledem. "Prostě se mnou budeš muset vydržet celý den."
"Aha. A dnem myslíš celých 24 hodin?" dotázala jsem se zamyšleně.
"Samozřejmě," přisvědčil Tom a zakroužil pravým ramenem dopředu a dozadu.
"Budu muset plnit tvůj program?" zajímala jsem se dál. Když kývl na souhlas, přepadlo mě nepříjemné podezření.
"Dobře… Tak platí," kývla jsem nakonec a postavila se vedle něj. Tom se po mně tázavě podíval.
"Bez protestů?"
"Jo," přikývla jsem znovu. "Házej."
Tom si naposledy prohodil zelený míček v dlani, napřáhl se a mrštil s ním před sebe. Ve stejnou chvíli jsem po něm skočila a srazila ho na zem.

"Ty už zase podvádíš!" vyhekl Tom, když dopadl zády do písku.
"To byla nehoda!" ohradila jsem se, opřela se mu dlaněmi o hrudník a nadzdvihla se, abych viděla, kam míček dopadl.
"Ha! Tentokrát to tak daleko nebylo!" dodala jsem vítězoslavně. Tom nadzdvihl hlavu.
"Ale pořád je to o dost dál, než jsi ho hodila ty," poznamenal posměšně.
"Takže remíza?" zadívala jsem se na něj tázavě.
"Klidně to můžeme zopakovat, ale po druhé už to na nehodu nesvedeš," ťukl mě ukazováčkem do čela.
"Dobře. Necháme to jako remízu," rozhodla jsem rychle a sklouzla z jeho rozpáleného těla do písku. Tom se vytáhl do sedu.
"Když je to remíza, máme dvě možnosti. Buď splníme svojí část sázky úplně, nebo jen na půl," otřepal si písek ze zad.
"Jakože já s tebou strávím jen 12 hodin a ty se proběhneš v teniskách?" povytáhla jsem obočí.
"Hej!" žďuchl do mě Tom ramenem.
"Dobře, dobře. Mohl bys mít na sobě ještě tričko," zasmála jsem se.
"A kruci," ušlo ze mě, jakmile jsem zaregistrovala Tomův zákeřný pohled. Vyskočila jsem urychleně na nohy a rozeběhla se zpátky ke spící Emily. Tom mi byl během okamžiku v patách.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Čteš povídku 'Kind of Weird Girl'?

Ano 100% (29)

Komentáře

1 Ireth Ireth | 28. ledna 2015 v 11:25 | Reagovat

Bobkomet ?! :DDD
Tak se mi zdá, že Ria bude mít asi brzo problém. Oni se sice tváří jako ježíšci ale už to začíná houstnout... :-)

2 Michi Michi | Web | 28. ledna 2015 v 13:10 | Reagovat

[1]: Kriste, já u toho slova mám záchvaty smíchu ještě do teď :D

3 Amy Amy | 30. ledna 2015 v 21:22 | Reagovat

Awwww cukrů cukrůůůů :-) Miluju Toma, milujuuuu, ačkoliv normálně ho vnímám jen jako extrémně sexuální objekt :-D Tady je prostě skvělej a boží, nádherně ho vystihuješ, oba dva jsou úžasní. Moc pěkně se to mezi nimi odehrává. Myslím, že je pro Toma daleko lepší volbou než Ria - vůbec to není žádná namyšlená pipina, skvělá holka do nepohody.
"Jakože já s tebou strávím jen 12 hodin a ty se proběhneš v teniskách?" - fakt jsem se nasmála :-D :-D Jen v teniskách, to by bylo ještě 1000x vtipnější než úplně nahej :-D :-D Mám ráda jejich konverzace, báječně se doplňují :-)

4 Michi Michi | Web | 30. ledna 2015 v 22:46 | Reagovat

[3]: Budu doufat, že příští díl vás nezhrozí :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama