On the Edge 9

8. ledna 2015 v 17:20 | A&K |  On the Edge
Autor: Emily
Žánr: romantické drama


Už byl večer a já seděla doma, o Billovi jsem 2 dny neslyšela, takže se určitě někde válel zfetovanej. Zazvonil zvonek, kdo to může být takhle pozdě? Otevřela jsem a tam stál Bill, držel v ruce květiny a zdál se "střízlivý".
"Mrzí mě to."
"Co ti tak trvalo?"
"Nejdřív jsem měl vztek, ale pak jsem si uvědomil, že mi chybíš." Pokrčil rameny. Povzdychla jsem, nechápu, proč jsem do něj byla takový blázen. Uhla jsem mu, aby mohl vejít dovnitř, vzala jsem si kytky a dala si je do vázy.
"Máš hlad?" Zastavila jsem ho, aby si zul boty, nikdy se to nenaučí.
"Ne, děkuju."
"Tohle mi budeš dělat pokaždé, když budeš mít absťák? Protože jak já vím, tak takováhle náladovost po tom přichází velmi často, Bille. A já tohle nezvládnu."
"Já vím." Povzdychl. "Musím se snažit to potlačit."
"Co kdyby ses snažil potlačit drogy?" Pozvedla jsem obočí, přestane s tím vůbec někdy? Proč není schopný to potlačit kvůli mně? To mě takhle miluje?
"Vždyť se snažím, Rachel. Ale není to tak lehký."
"To rozhodně chápu."
"Jo? Já myslím, že ne."
"Chápu to, Bille. Vážně. Ale je to únavný. Přijde mi, že je ti to jedno. Já jsem ti jedno?"
"Samozřejmě, že ne! Není mi to jedno. Já se snažím."
"Málo." Odsekla jsem ho.
"Vidíš? Vždyť ty mi ani nepozvedneš sebevědomí. Nepomáháš. Slíbilas, že budeš pomáhat." Povzdychla jsem. V tomhle měl pravdu, asi bych ho neměla tolik podceňovat, objala jsem ho kolem pasu a on si mě k sobě přitulil.
"Promiň. Jak dlouho už sis nevzal?" Pohladila jsem ho povzbudivě po zádech.
"Celej den." Usmál se pyšně.
"Co když se zítra probudíš jako minule? Vždyť jsi mě skoro uhodil." Úsměv mu zase spadl.
"Neprobudím. Teda nesmím. A když jo, tak radši odejdu dřív, než na sebe budeme moct mluvit." Přikývla jsem.
"Fajn." To je skvělý, můj přítel přede mnou bude utíkat, aby mi neřekl špatný slovo, protože je to feťák. To jsem to dopracovala.
"Myslel jsem, že už budeš spát."
"Ne, nemohla jsem usnout." Zívnu, možná jsem podvědomě čekala, než přijde.
"Chceš být vzhůru, nebo si chceš lehnout?" Políbil mě do vlasů, když si mě k sobě tulil.
"Chci si jít lehnout. S tebou." Přiblížila jsem se k němu rty opatrně a políbila ho. Ucítila jsem jeho ruce dolující se pod moje triko. Potom sjel rukama na můj zadek, zvedl mě nahoru a odvedl do ložnice, zasmála jsem se.
"Teda, ty jsi silák." Chytila jsem ho pevnějš, abych nespadla, trochu se mu podlamovaly kolena.
"A ty těžká." Oddychl. Plácla jsem ho jemně po rameni. No teda.
"Ještě řekni, že jsem tlustá."
"To bych si nedovolil." Uchechtl se.
"To máš taky jediný štěstí." Začala jsem se svlíkat, ale on mě zastavil.
"Já sám." Usmál se. Rozepnul mi košilku a lehce jí shodil z mých ramen, pěkně si mě do detailu prohlídl. Potom mě svlíkl celou, poklekl přede mnou a věnoval mi polibek na moje tetování. Zavřela jsem oči a zajela mu rukou do vlasů. Kousala jsem se do rtu, když jsem cítila, jak se jeho rty postupně přemisťují do mého klína. Ten večer byl nejromantičtější a nejněžnější, jakého jsem ho kdy zažila.
---
Když jsem se probudila, byl pryč. Povzdychla jsem. Hned jsem popadla telefon a napsala mu, ať si hlavně nebere drogy. Uvidíme, kdy se zase ukáže.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Čteš povídku 'On the Edge'?

Ano 100% (16)

Komentáře

1 Amy Amy | 9. ledna 2015 v 20:02 | Reagovat

Billouš byl rozkošnej, je dobře, že radši odešel, než se probudila, aby to zase nedopadlo špatně... jen mě mrzí, že je to vždy tak krátké, klidně bych si o něco déle počkala, kdybych pak o něco déle mohla číst :-)

2 Michi Michi | Web | 12. ledna 2015 v 1:32 | Reagovat

Souhlasím zcela s jedničkou. Proč všichni píšou tak krátké díly? :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama