The Guilty Ones 11

24. ledna 2015 v 19:31 | A&K |  The Guilty Ones
Autor: Emily
Žánr: romantické drama


"Musím si promluvit s Tomem, aby mi na tebe dohlídl."
"Řekl mi, že mi pomůže, až odjedeš." Přikývla jsem a pohladila ho po tváři. Přestala jsem brečet.
"Cítím úlevu."
"Říkal jsem ti to." Hladil mě a přivinul si mě pevně k sobě. "Navždy budeš v mém srdci. I keep your picture deep in me. Back to you over thousand seas."
……5 DNÍ DO ODJEZDU……
5 dní. Oba jsme cítili ten nátlak. Oba jsme si uvědomovali, že za 5 dní všechno skončí. Hádali jsme se a udobřovali. Bill se mě pořád pokoušel přesvědčit, abych zůstala. Nemohla jsem. Ale slíbili jsme si, že do odjezdu už se nepohádáme. Slíbili jsme si, že když začne řešit téma odjezdu a budeme se hádat, sbalím se a odjedu. Takže už se uklidnil a bylo to tak lepší, i když tam ta tíha stále byla. To vědomí. Bylo pozdě večer, nechtělo se nám s Billem a Tomem spát, tak jsme se procházeli po ulicích Francie. Sice jsem byla překladatelka angličtiny a nebyla jsme jim nijak nápomocná ve Francii, ale oni cestovali i do jinejch zemí - a já musela s nima.Vlastně jsem je "doučovala" na cestách. Proč píšu uvozovky? Strávi la jsem celou dobu jen s Billem!

Ulice byly prázdné a dokonce ani novináři se nikde neobjevovali. Kdo by taky počítal s tím, že Bill Kaulitz se chce procházet ve 2 ráno po Francii. Navíc jsme vyšli zadním vchodem - u hlavního vchodu číhali paparazzi. Šli jsme městem a Bill mě chytil za ruku.
"Bille." Pustila jsem ho, podíval se na mě zmateně. "Teď tu nikdo není, ale kdokoliv se tu může objevit a vyfotit nás. A nevím, jak bych tohle vysvětlovala Adamovi."
"Má pravdu." Přitakal Tom. Bill se na chvíli zamyslel a přikývl.
"Máš pravdu." Zopakoval po Tomovi.
"Tak co, Tome? Už máš nějakou holku? Nebo si je balíš stejným způsobem, jako jsi chtěl sbalit mě?"
"Ne, holku nemám a měla bys být ráda, že jsem tě tam chtěl sbalit. Měli byste mi oba děkovat." Uchechtla jsem se.
"Já ti děkuju." Byla jsem ráda, že jsem Billa poznala. Že jsem s ním strávila ten čas. Ale na druhou stranu jsem často přemýšlela, že kdybych ho nepotkala, tímhle by jsme si nemuseli projít. I když - myslím si, že kdybychom se poprvé potkali, až když jsem u nich měla mít praxi, taky by mezi náma něco vzniklo. Bill mě přitahoval vždycky. Ať před rokem, tak i teď. Vždycky. Takže jsem byla ráda a na druhou stranu nebyla.
"Sklapni. Kdybys jí nepozval ty, tak já bych jí pozval." Ozval se Bill.
"Ty jo? Dyť jsi na ní pořád civěl a neřekl ani bé, tyvole." Uculila jsem se.
"Nene! Mlč!"
"Tome, Tome. Zjisti o ní, co nejvíc informací! Ale nenápadně!" Teď už jsem se smála.
"Tohle jsem neříkal, Tom zase kecá."
"No jasně. Tom kecá." Řekla jsem ironicky a smála jsem se s Tomem. Bill se na nás dotčeně podíval a šel napřed.
"Si povídejte sami." Odsekl nás.
"Ale bráškooo." Houkl na něj Tom a smál se.
"Dej mi pokoj."
"Billíškůůů." Rejpla jsem si taky. On uplně nesnášel tohle oslovení, takže se začal vztekat a zrychlil od nás krok.
"Billeeee. No tak!" zasmála jsem se. Jakmile jsem zakřičela jeho jméno, jakási cizí osoba v kapuci vyšla z ulice a slyšela jsem Billa, jak křičí 'Skloň se!'. Než jsem se sklonila, cizí osoba už měla připravenou zbraň v ruce a já ucítila pekelně silnou bolest, která projela mou hrudí. Ani jsem nemohla zakřičet, jak to bolelo. Cizí osoba začala rychle utíkat pryč a já jen hlesla "Bille", než jsem padla na zem, Bill ke mně rychle doběhl a chytil si mě pevně k sobě. Slzy začaly plným proudem stékat po jeho tvářích. Dívala jsem se na něj a cítila horko jeho náruči. Tom rychle vzal telefon a někam volal.
"Neplač. Jsi krásnější..když..se směješ." Nutila jsem se říct, co mám v hlavě, i když to šlo velmi těžce. Držel mě, plakal.
"Šššš..nenamáhej se, zlato. Nic neříkej. Budeš v pořádku. Tome!!! Ať si pospíší!!" Dívala jsem se na něj. Ukázal se u mě i Tom.
"Musíš..vědět, že..tě" zavřela jsem oči, po chvíli jsem je zase otevřela. "že tě..milu"
"Emily!! Emily!!! Otevři ty oči! No tak!!! Rychle je otevři! Dívej se na mě! No tak! Já tě taky moc miluju! Dívej se na mě!" třásl se mnou, podívala jsem se na něj. "Správně, tak je to správně, dívej se mi do očí. Jakou mají barvu?" Snažil se uklidnit svůj hlas. Dívala jsem se unaveně do jeho očí.
"Tu nejkrásnější. Tu krásně..hnědou."
"Správně." Hladil mě po vlasech a stále plakal. "Budeš v pořádku, slyšíš? Za chvíli je tu sanitka. Oh Bože, Tome, ona tolik krvácí! Miláčku, posloucháš mě?" přikývla jsem. Tom si rychle sundal bundu a triko. Triko mi obvázal kolem rány. Zasyčela jsem bolestí.
---BILL---
Pevně jsem jí držel. Byl jsem tak v šoku. Kde je ta sanitka??? Sakra! Pořád se mi přehrávalo v hlavě, jak jsem na ní zakřičel, ať se skloní a nestihl jsem to ani doříct, když padala k zemi. Podíval jsem se na ránu. Hrozně krvácela. Umřel bych s ní, kdyby nepřežila. Prosil jsem Boha, ať žije.
"Miláčku." Zašeptala. Hladil jsem jí a tiskl k sobě. Slyšel jsem sanitu. Kolem se začala shromažďovat spousta lidí a novináři.
"Ano?" snažil jsem se na ní usmát, ale nešlo to. Moc to bolelo, honily se mi hlavou nejhorší myšlenky.
"Polib mě. Ať si to tam nahoře pamatuju." Políbil jsem jí, jak nejkrásněji jsem uměl. Usmála se na mě svým dokonalým úsměvem.
"Nebudeš nikde nahoře. Ty budeš tady. Se mnou! My 2 umřeme spolu, až za hodně dlouho. Ty budeš žít.A budeme mít děti a barák a auto. A všechno, na co si vzpomeneš. Emily! Emily, neusínej!" zavřela oči. Tentokrát už je neotevřela. Rozhlídl jsem se. "Proč jste tady?! Jděte pryč! Vypadněte!!" Začal jsem hystericky křičet. Jak tu můžou takhle stát a dívat se, co se děje. Tohle přece není kino, právě teď umírá moje spřízněná duše a moje srdce umírá s ní. Zdravotníci vzali Emily a rychle jí naložili do sanity. Tom mě pevně objal. Držel jsem ho a plakal.
"Nesmí umřít, Tome. Nesmí. Nemám bez ní nic. Ona je pro mě celý svět."
"Já vím. Já vím. Neumře. Pomůžou jí." Hladil mě po zádech. "Bude v pořádku, neboj se." Poznal jsem nejistotu v jeho hlase.
"Musí! Tome, musí!" Záchranář ke mně přišel a zeptal se anglicky, jestli chci jet s ním, samozřejmě jsem přikývl a musel jsem vzít i Toma. V tuhle chvíli bych to nevydržel bez něj. Nastoupili jsme a jeli nejkratší cestou do nemocnice. Tom mě pořád držel. Díval jsem se na ní. Byla tak bezmocná. Opouštěl jí život. Proč jí? Kéž bych radši umřel já! Nemůžu tu žít bez ní. Sanitáři se o ní starali a udržovali jí při životě.
"Snaž se. Snaž se žít. Nenechávej mě tu samotnýho." Už jsem ani nevěděl, kde jsem bral tolik slz. Pořád jsem plakal, nemohl jsem přestat. Moc jsem se bál, co s ní bude. Tom mě chlácholil. Dostali jsme se do nemocnice a okamžitě jí odvezli na sál. Sedli jsme si do hlavního sálu a jediné, co jsme mohli dělat, bylo čekat. Bože, prosím tě. Dej jí život, zachraň jí. Pokud ona umře, já umřu s ní. Budu tady. Ale nebudu to já. Moje duše bude s ní v nebi. Nesmí umřít. Nesmí. Je moje. Nenechám jí odejít. Miluju jí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Čteš povídku 'The Guilty Ones'?

Ano 100% (15)

Komentáře

1 Michi Michi | Web | 25. ledna 2015 v 2:11 | Reagovat

Fuh, chudák Bill. Docela si umím živě představit, že stát se v realitě něco takového, vážně buou kolem stát paparazzi a fotit jako vzteklí, aby měli perfektní fotky do bulváru. Je to hnus.
Nicméně musím trochu mimo mísu podotknout, že když jsem si to dočetla a potom se nad tím zamyslela, zcela zcestně mě napadlo, že by vlastně takováhle trojice působila trochu vtipně, když si vezmu krvácející Emily, k tomu brečícího Billa, tudíž velký doják a vedle nich jak tele polonahý Tom :D

2 Emily Emily | 25. ledna 2015 v 12:50 | Reagovat

Právě teď mě díky tobě napadla skvělá věta, kterou Tom pronesev příštím díle :D

3 Michi Michi | Web | 25. ledna 2015 v 13:20 | Reagovat

[2]: Ah, tak to mě těší :D

4 Amy Amy | 25. ledna 2015 v 20:50 | Reagovat

[1]: :-D :-D :-D Tu pasáž jsem si musela přečíst ještě jednou a máš naprostou pravdu, ta představa mě fakt rozesmála, přihlížející polonahý Tom :-D :-D

Nicméně, jsem vyšokovaná, takový zvrat jsem nečekala... doufám, že tohle bude jedna z povídek, která má happy end a že jí nenecháš umřít :-( Ale bylo to krásně romantický, ta chvilka, kdy mu říkala, aby jí políbil, ať si to nahoře pamatuje... moc hezké :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama