The Guilty Ones 13

29. ledna 2015 v 22:12 | A&K |  The Guilty Ones
Autor: Emily
Žánr: romantické drama


------O PÁR MĚSÍCŮ POZDĚJI------
A tak jsem bydlela u Billa. To, jak mi sliboval, že budeme pořád spolu a budeme si užívat, samozřejmě nebyla pravda. Ale slíbil mi, že dnes přijde na mojí oslavu narozenin a udělá mi překvapení. Slíbil to, tak jsem se těšila.
Nalíčila jsem se, upravila vlasy atd. Holky, který mi pomáhaly moje narozeniny zrealizovat (Bill neměl čas), už na mě čekaly před barákem. Seběhla jsem dolů, vzala si potřebný věci a jely jsme do klubu, kterej jsem měla na dnešek pronajatej.
"To bude pařba!"
"To bude. A konečně poznáte Toma a Billa." Usmívala jsem se.
"Jo. Konečně. Konečně poznám Toma."
"Hale!" strčila jsem do ní s úsměvem. "Ne že se budeš věnovat jenom jemu."
"Neee, nebooj." Smály jsme se.
Přijely jsme na to místo. Jelikož už byl večer, tak v klubu už byli mojí přátelé a příbuzní. Nechtěla jsem to dělat v klubu přes den, to by nemělo tu správnou atmosféru.
Šly jsme dovnitř, pořád jsem hlídala telefon.
"A kdy teda přijdou?"
"Já nevím, Bill mi bude psát."
"Tak to aby si máknul, nebudeme na něj se všim čekat, no ne?"
"Jo, já vím. Ale přijde, slíbil mi to." Usmála jsme se na oko.
"Dobře." Lily mi dala přes oči pásku.
"To snad ne." Zasmála jsem se.
"Ale jo." Holky mě vedly černou tmou.
"Tak trochu jsme pozvaly i naše kamarády a tak.."
"Panebože, kolik lidí tu má bejt?"
"Noo, řekněme, že víc než jsi čekala."
"Bože. Já to věděla." Zasmála jsme se. Stála jsem na místě. "Tak?" sundaly mi pásku. Klub byl nádherně vyzdobenej. Všude byly světla a prostor byl perfektně osvětlenej. Nebylo tam ani moc světlo, ani moc tma. Prostě perfektní. A velkej nápis "Všechno nejlepší!". A těch lidí! Klub byl opravdu přeplněný lidmi.
"Páni, holky. To je úžasný."
"Jo, my víme. Jsme šikulky, tak pojď." Smály se, Lily mě chytila za ruku a vedla mě dolů po schodech mezi lidi. Prošly jsme, cestou jsem objala pár lidí. Všichni přišli. Všichni, které jsem tam chtěla. Dokonce i ségra se přišla podívat. Jen jeden člověk mi chyběl.
"Holky, skočim si na záchod. Hned jsem zpátky." Usmála jsem se a šla na WC. Zalezla jsem si do kabiny, sklopila jsem záchodovou desku a sedla si. Vytočila jsem Billovo číslo. Pořád to vyzvánělo a vyzvánělo, ale nikdo to nevzal. Po pár pokusech jsem to vzdala. Najednou mi přišla sms. " Nemůžu volat, trochu nás na tom jednání zdrželi. Brzo tam jsem. :-**" Povzdychla jsem si. Šla jsem zpátky.
Ale samozřejmě nepřišel. A tak za mnou přišla Lily.
"Nechci nic říkat, ale on asi nepřijde, zlato."
"Já vím."
"Tak si pojď sfouknout svíčky a pojď se opít."
"Nemůžu pít. Beru prášky." Po tom střelení jsem někdy cítila silnou bolest v místě, kam jsem to schytala, takže jsem brala prášky proti bolesti.
"Oh, promiň. Já zapomněla. Tak si prostě pojď sfouknout ty svíčky a bavit se. Je to jeho chyba, že si to nezařídil, to on o to přijde." Kývla jsem, měla pravdu. Vstala jsem a šla k velkýmu dortu.
"Přej si něco!" křikla na mě ségra nadšeně.
Zavřela jsem oči a vyslovila v duchu svoje přání. Pak jsem asi na 3. pokus sfoukla všechny svíčky. Všichni mi začali tleskat a já se snažila usmívat.
"A teď jdeme pařit!"
Tak jsme slavili a slavili. Já pořád hypnotizovala dveře a čekala, až se otevřou. Ale nepřišel. Prostě nepřišel.
Když už bylo brzo nad ránem, pomalu to všechno odcházelo. I já jsem jela domů. K Billovi. Přišla jsem domů, porozhlídla se. Nebyl ani doma. Odlíčila jsem se a lehla si do postele. Nemohla jsem ani usnout, jak moc jsem přemýšlela. Moc mě to mrzelo.
…….
Někdo skočil na postel, probudilo mě to.
"Vstávej, oslavenkyně! Jsou 3 odpoledne!"
"Oslavenkyně jsem byla včera." Zamumlala jsem a otočila se na bok, abych mohla dál spát.
"Já vím. Ale já to s tebou chci taky oslavit. Hale, mám tu pro tebe dárek!" Seběhl z postele a štrachal něco ve skříni.
"Já nechci, Bille."
"Cože?" Otočil se na mě.
"Nechci dárek."
"Proč?" Díval se na mě zmateně.
"Jediné, co jsem chtěla, bylo, abys tam byl se mnou. Tvůj dárek mi to nevynahradí."
"Mě to moc mrzí!" přiběhl ke mně a sedl si na postel. "Já tam chtěl být s tebou a tak..ale prostě..ta společnost si trvala na svým. Museli jsme to s nima zapít, jinak by nám nic nepodepsali. No a tak se všechno zkomplikovalo."
"Počkej počkej." Zastavila jsem ho. "Takže ty jsi nepřišel..protože jsi byl..slavit?"
"No..ne! Vlastně..ano."
"To snad není pravda!" zvedla jsem se z postele.
"Nezlob se! Nechtěl jsem to tak. Rozhodně bych byl raději s tebou než tam s nima.."
"To je mi jedno! Mohl jsi odejít!"
"Nemohl! Ten ředitel byl takovej..tvrďák. Nutil nás tam zůstat kvůli tý smlouvě."
"Bože! Kvůli smlouvě! Vždycky jsem na druhym místě. Vždycky!!"
"Nejsi!"
"Vždycky dáváš přednost práci přede mnou!"
"To není pravda. Ty jsi pro mě to nejdůležitější."
"A já tam seděla a pořád jsem se dívala, jestli už nejdeš! A ty ses bavil s šéfíčkem v klubu!"
"Nebavil jsem se."
"Měl jsi přijít za mnou!"
"Nemohl jsem!"
"To je výmluva! Já taky mohla opustit ČR a nastěhovat se s tebou do Německa! Mohla jsem se vzdát češtiny a brát posranej kurz němčiny! Já pro tebe totiž pořád něco dělám a ty pro mě děláš pěkný prd!"
"No tak. No tak." Vzal ten dárek a šel s ním pomalu ke mně. "Nehádej se. Na. Vezmi si to. Oslavíme to dneska." Dal mi do ruky dárkovou tašku.
"Já s tebou nic slavit nebudu!" Vzala jsem tu tašku a hodila s ní do země.
"Hey! To bylo tak..drahý! A..křehký…" Vyndal můj dárek z krabice. Stříbrná sada doplňků vydržela, ale voňavka se rozbila, vylila po tašce a kousek se vylil i na koberec.
"Panebože. Bille, já uplně ztratila nervy.." Připadala jsem si najednou vinná.
"Tak takhle si mě vážíš?!" vstal naštvaně. "Kupuju ti takový dárky a ty je akorát ničíš!"
"Nechci to! Dej to pryč! Já chtěla tebe, ale tys tam nebyl!"
"Bože!"
"Vždyť jsi mi to slíbil!" chytila jsme ho za tričko a začala s ním třást, byla jsem mimo smysly. Tak naštvaná.
"No tak! Uklidni se!" chytil mi ruce a držel je.
"Pusť mi ty ruce!" házela jsem sebou.
"Až se uklidníš."
"Bille." Dívala jsem se na něj vražedně. "Pusť mi ty ruce, nebo ti vyklouznu a normálně tě tady skopu do kuličky."
"No tak. Dýchej. Nádech, výdech."
"Pusť mě!"
"Ne!" Byla jsem tak vytočená, že jsem ho kopla do holeně. Pustil mě a začal skákat na jedný noze po pokoji. "Doprdele! Au! Zbláznila ses?!"
"Já ti něco řekla."
"Ty jsi psychouš! Nejsi normální!"
"Jo, pojď sem a dostaneš ještě jednu."
"Jo jasně. Hrozně se tě bojim." Postavil se na obě. Šel kolem mě ke dveřím.
"Bojíš se, co? Srabe."
"Přestaň do mě rejt."
"Posero."
"Řekl jsem přestaň."
"Co? Uhodíš mě? Brr…to se teda bojim."
"Nech toho!" Přitlačil mě ke zdi a díval se na mě. Krev se mu hrnula do obličeje.
"Vypadni ode mě."
"Neměla jsi provokovat."
"Co mi uděláš, hm?"
"Nic. Já holky nebiju."
"Já kluky jo."
"Si bouchni." Najednou mi vylítla ruka, vrazila jsem mu pěstí přímo na hranu brady. Chytil se za ní a zavřel oči.
"To máš za to, že jsi zničil moje narozeniny." Odstrčila jsem ho od sebe.
"Sss. Au."
"Bolí to? Věř mi, že mě to včera bolelo víc."
"Vypadni."
"Co?"
"Řekl jsem, abys odtud vypadla!" Sebrala jsem se a šla dolů po schodech. Vyšla jsem z baráku a volala Lily, abych u ní mohla přepsat. Au, bolela mě ruka. Dala jsem mu velkou ránu. Do toho baráku už se nevrátim.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Čteš povídku 'The Guilty Ones'?

Ano 100% (15)

Komentáře

1 Amy Amy | 30. ledna 2015 v 13:12 | Reagovat

Hmmmmm trochu zvláštní díl, chápu její rozhořčení, taky by mi byly všechny dárky světa někde, kdyby Bill nepřišel. Na druhou stranu je jeho práce hodně důležitá. Jejich chování mi přišlo trochu dětinské, hned se porvat jak malé děti, když přijde první problém...

2 Michi Michi | Web | 30. ledna 2015 v 18:38 | Reagovat

Při té bitce jsem se solidně nasmála :D :D

3 Ireth Ireth | 31. ledna 2015 v 8:21 | Reagovat

Ježišikriste...Kam na to chodíš :-)
Jako chápu, že byla naštvaná, když nedodržel, co jí slíbil. A tou větou "Takhle si mě vážíš?" to Bill zabil úplně. To bych asi taky vyletěla, jak čertík z krabičky...Ale tak jako zmlátil ho...no nevim. Že by se už němu nevrátila se nebojím, určitě se jí příště přijde omlouvat ale vzhledem k tomu, že se Billův pracovní režim jen tak nezmění, z něj asi bude týraný muž :DDD
A taková to byla láska :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama