The Guilty Ones 14

3. února 2015 v 14:23 | A&K |  The Guilty Ones
Autor: Emily
Žánr: romantické drama


"Řekl jsem, abys odtud vypadla!" Sebrala jsem se a šla dolů po schodech. Vyšla jsem z baráku a volala Lily, abych u ní mohla přepsat. Au, bolela mě ruka. Dala jsem mu velkou ránu. Do toho baráku už se nevrátim.
…….
Seděla jsem na gauči a svírala v ruce telefon.
"Už ti napsal?"
"Ne."
"Tak mu napiš ty."
"Co když mě pošle do háje?"
"Zkusit to musíš."
"Bože." Vytočila jsem jeho číslo. Chvíli to zvonilo a nikdo to nezvedal. "Nezvedá to."
"Vydrž ještě chvíli." Zvedl to.
"Bille?" zašeptala jsem tiše jeho jméno. Neozval se. Zvedla jsem se a šla do jinýho pokoje. "Bille, jestli mě slyšíš, chci ti říct, že se omlouvám." Pořád nic. "Já to posrala. Byla jsem hrozně vytočená. Mrzí mě to." Konečně se ozval.
"Mohla bys přijet?" Oddychla jsem si lehce.
"Samozřejmě. Hned jsem tam. Musím ti něco říct." Rychle jsem se zvedla a vyrazila za ním.
…….
Zazvonila jsem na něj a on mi otevřel.
"Ahoj." Panebože, měl fialovou bradu. Chudák. Jenom se otočil a šel dovnitř. "Já myslela, že jsi se mnou chtěl mluvit."
"Chci."
"Tak..mluv." Posadila jsem se na gauč a dívala se na něj.
"Tohle jsi přehnala."
"Mrzí mě to."
"Myslím..myslím, že se s tebou chci rozejít."
"Cože??" vstala jsem. "To nemůžeš."
"Proč ne?"
"Já. Já.."
"Ty co?"
"Já tě nechci ztratit."
"Emily, ublížila jsi mi, hodně."
"Dala jsem ti jedno pěstí. Tys mi ubližoval celou dobu."
"A jak??"
"Že jsi na mě neustále neměl čas."
"To už je teď jedno. Chci se rozejít."
"Bille, já jsem těhotná." Otočil se na mě, zbledl a naprosto ztratil řeč.
"Těhotná?"
"Těhotná."
"Ale. Jak?"
"No, žena a muž si lehnou do postele a dělaj takový věci a a někdy z toho vznikne dítě." Podíval se na mě ironicky.
"Já vím moc dobře, jak se dělají děti, ale jak je možný, že jsi otěhotněla?"
"Já nevím. Prášky musely selhat. Nechtěla jsem ti to říct takhle, ale když se se mnou rozcházíš, musíš to vědět."
"Těhotná." Sedl si.
"Uklidni se, nepotřebuju tě k výchově dítěte. Nemusíš se o to starat, jestli ti to tak vadí."
"Cože?"
"No. Vidim, jak se tváříš." Vstala jsem. "Pošleš mi nějaký peníze a já se o to klidně budu starat sama. Čau."
"Stůj." Otočila jsem se na něj.
"Co máš ještě na srdci?"
"Já chci bejt součástí..toho malýho. Jen mě děsí, že je to tak brzo."
"A myslíš, že mě ne? Vždyť já tady budu věčně bez tebe. S miminem." Stoupl si ke mně.
"To zvládneme."
"My? Takže už se se mnou nerozcházíš?"
"Přehodnotil jsem situaci. Na jednu stranu jsem si to zasloužil."
"Oh, díky Bohu." Objala jsem ho.
"My budeme mít miminko." Usmál se a já s ním.
"Malý, roztomilý."
"Jo."
"Co když pak budu tlustá a ošklivá?" zamračila jsem se.
"Ty pro mě budeš vždycky krásná." Pohladil mě po vlasech a já se usmála.
"Bolí tě ta brada?"
"Už se to hojí, měl jsem to ještě víc."
"Sss, mě to tak mrzí." Sice mi to bylo líto, ale musela jsem se zasmát, vždyť jsem mu udělala modřinu proboha a on tu teď stojí a odpouští mi?
"Nesměj se, bolí to jako prase." Zamračil se.
"Ou."
"Co je?"
"Myslím, že budu zvracet."
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Čteš povídku 'The Guilty Ones'?

Ano 100% (15)

Komentáře

1 Nikol Nikol | 6. února 2015 v 0:03 | Reagovat

Tak krátký díl, ale oba stihnou tisíckrát změnit názor.. Jsem zvědavá na pokračování!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama