Březen 2015

She is Mine! 2

28. března 2015 v 15:32 | A&K |  She is Mine!
Autor: Michi
Žánr: dramedie


ŘÍKEJTE MI IZMAEL
Za celý život jsem nenáviděla jenom dvě věci. Týrání zvířat a střední školu. Zatímco první položka byla celosvětový problém, se kterým jsem nemohla nic dělat, druhý bod byl čistě osobní. A přesto jsem ani s ním nic nezmohla. Střední škola byla jako malé, soukromé peklo, kam jsem se opakovaně vracela, dokud nenastal den, kdy jsem se od ní osvobodila. Nikdy by mě ani ve snu nenapadlo, že se ještě někdy v životě ocitnu tváří v tvář hlavní příčině mého očistce. A teď tu stál s rukou nataženou ke mně a přihlouplým úsměvem na rtech.
"Tom Kaulitz," zopakovala jsem o něco zřetelněji. Přestože jsem cítila určitou potřebu chopit se své šance a vrazit mu pěstí přímo do obličeje, nedokázala jsem se ze své konsternované pozice pohnout. Sledovala jsem, jak svěsil paži nazpět podél těla a pobaveně se usmál.
"Takže fanynka. Mám se ti rovnou podepsat?" nasadil samolibý výraz, přičemž moje touha praštit ho okamžitě vzrostla.
"Ne, to fakt nebude nutný," odpověděla jsem na jeho dotaz suše. Konečně jsem se však probrala z děsivého šoku, které mi naše setkání po letech přineslo. Tomovo pravé obočí vylétlo tázavě vzhůru. Pořád to byl stejný sebestředný blbeček, jakého jsem si pamatovala. Nezměnilo se na něm vůbec nic. Akorát vyměnil jeden pofidérní vzhled za jiný.

Kind of Weird Girl 13

26. března 2015 v 11:26 | A&K |  Kind of Weird Girl
Autor: Michi
Žánr: romantická komedie


Lidská hloupost je nekonečná. Ale nedorozumění je mnohem větší zlo.

Seděla jsem vedle Toma na barové židli se skleničkou pomerančového džusu v rukách a očima stočenýma k sobě jsem sledovala jeho ukazováček, kterým mi přejel po linii nosu až na jeho špičku. Zkoumal, jak moc jsou si naše nosy podobné, protože měly stejný tvar i velikost. Můj byl pouze o něco užší. Nevšimla jsem si tak Billa, který se objevil ve dveřích a s překříženýma rukama na hrudi sledoval naše důležité poměřování obličejových podobností. Odkašlal si, aby na sebe upozornil.
"Můžete mi říct, co jste to kde dělali? Jste zaprasení jako malý děti," přejel nás kriticky pohledem. Tiše jsem si vyměnila pohled s Tomem, kterému ve vousech na několika místech stále zely kousky cukrové vaty, stejně tak je měl i v obočí a jeho tvář nesla na několika místech špinavé čmouhy, jak se mu na ulepené části nanesla špína. Sama jsem na tom ale nebyla o moc lépe. Lepkavou vatu jsem měla na tvářích, krku i ve výstřihu, kde mě nepříjemně kousala.
"Byli jsme v lunaparku," odpověděl Tom neurčitě.

She is Mine! 1

22. března 2015 v 23:42 | A&K |  She is Mine!
Vítáme na blogu novou povídku od úžasné Michi a doufáme, že si jí oblíbíte stejně jako my a stejně jako její skvělou Kind of Weird Girl!

Autor: Michi
Žánr: dramedie


RANDE NASLEPO

"Lin, prosím tě. Nenuť mě tam jít," zakňučela jsem nad jejím urputným přemlouváním. Tenhle měsíc to bylo už po druhé, co se mě snažila dotáhnout na rande ve čtyřech a já to nechtěla za žádných okolností znovu absolvovat. Nebylo nic horšího, než rande naslepo. Leda rande naslepo, které vám domluvila Linda.
Ačkoli se její vkus nedal považovat za nejhorší, myslela jsem si o něm svoje. Ale dokud se mě to nijak netýkalo, neměla jsem potřebu jakkoli se k tomu vyjadřovat. Jenomže teď jsem stála na kraji útesu a ta blonďatá bestie mě z něj pošťuchovala vidlemi rovnou dolů.
"Ale ty se mnou musíš jít, Em! Zaručuju ti, že z něho budeš unešená!" zašermovala iphonem ve vzduchu, načež se zadívala na display a se zachichotáním odepsala na čerstvě příchozí zprávu. Tohle trvalo už dobré dvě hodiny, takže jediné, na co jsem se zmohla, bylo protočení očí a znechucené odfrknutí.
"Je vtipný jako ty, má skoro dva metry a božsky vypracované tělo!" začala se pro změnu rozplývat.
"A to teď mluvíš o tom, se kterým se mám sejít já nebo o tom tvém?" přeskočila jsem ukazováčkem ve vzduchu při zamyšleném přemítání, o kterém z nich to vlastně mluví. Linda nad mým dotazem nechápavě zakroutila hlavou.
"Samozřejmě, že mluvím o Tomovi!" rozhodila ruce a sesunula se z rozválené postele, kterou ze zásady nikdy nestlala.
"Že se vůbec ptám, co?" pronesla jsem se cynicky.

Kind of Weird Girl 12

17. března 2015 v 22:37 | A&K |  Kind of Weird Girl
Autor: Michi
Žánr: romantická komedie


Kam nemůže ďábel, tam nastrčí ženu. Kam nemůže žena, tam nastoupím já.

Vstávat brzy ráno vážně není příjemný zvyk.
Vstávat v kteroukoli hodinu, která je před polednem, je krajně nepříjemný zvyk. Ale po včerejším utrpení to zase tak hrozné nebylo.
Čekal jsem, že každý pohyb bude bolestivý a raději umřu, než abych z postele musel vůbec vylézt. Kupodivu ale měla Ann pravdu. I když jsem svaly poměrně cítil, bylo mi jinak příjemně. Možná měla jóga skutečně něco do sebe, ačkoli ani tak by mě k jejímu cvičení už nikdy nikdo nepřemluvil.
Z postele jsem zamířil rovnou do koupelny, které jsem se předešlý den vyhnul velkým obloukem. Ostatně jako všemu, co znamenalo svlékání a oblékání, ohýbání nebo setkání s bratrem. Vyhnout se Billovi však byla nejtěžší část úkolu. Jeho slídící radar pro drby byl děsivější a přesnější, než kdejaký bulvár. Nakonec se ale přeci jen zadařilo. Musel jsem sice vynaložit veškeré úsilí do vražedného pohledu, který ho dokázal odradit od vyzvídání, ale posměšky na led mezi půlkami jsem si vyslechl i tak.

Kind of Weird Girl 11

11. března 2015 v 23:58 | A&K |  Kind of Weird Girl
Autor: Michi
Žánr: romantická komedie

Jelikož jsem vám slíbila na oplátku za odmlku jednu bonusovou kapitolu, budu ráda, když si sami zvolíte, o čem byste četli raději :) Chtěli byste spíše trochu romantiky u Kaulitzů nebo náhled do jejich života, když k nim vlítne na návštěvu bacil? :D


Úsvit nového dne přináší vždy další naději na splněná přání…

Do slunečních dní v Kalifornii jsem se zamilovala opravdu rychle. Pokaždé mě dokázala nadchnout, když jsem vyšla ze dveří domu a obklopilo mě příjemné teplo se spoustou slunečních paprsků, kolem voněla čerstvě posekaná tráva a téměř celý rok se tu mohli těšit z kvetoucích záhonků kolem zahrad. Uměla jsem si představit, že bych takhle žila po zbytek svého života se svou rodinou, akorát ne v sousedství, kde jste svůj dům téměř nerozeznali od sousedova. Nebyla jsem však ani typ pro plážové domky nebo centra měst. Líbilo se mi klidné předměstí s přátelskými lidmi a pohodou, které dýchalo rodinnou atmosférou. Jenomže takové představy byly na hony vzdáleny skutečnosti, o to více jsem si však každý den strávený v tomhle městě užívala a snažila se z něj zapamatovat co možná nejvíce.
Jakmile jsem vyšla ze dveří domu a rozhlédla se, ve tváři se mi samovolně objevil šťastný úsměv. Po třech dnech strávených s ovázaným kotníkem obloženým ledem a poskakující po pravé noze, jsem se těšila na svou obvyklou dopolední hodinu jógy ještě více, než kdy předtím.

Útěkem se nic nevyřeší! 11

8. března 2015 v 8:58 | A&K |  Útěkem se nic nevyřeší!
Autor: Kathleen
Žánr: romantické drama


Ráno se probudím s o mnoho lepší náladou i přesto, že ji stále nemůžu sdílet s Billem. Úsměv mi rázem trochu poklesne, ale vím, že musím ještě chvíli počkat. Nechci, aby měl Bill pocit, že jsem se o něj ani nepokusila bojovat, ale tentokrát chci Toma opravdu poslechnout. On sám je tím nejžhavějším drátem mezi Billem a mnou a nejlépe teď ví, co se u nich doma děje. Zadívám se na blyštivý prsten na mém prsteníčku a povzdechnu si. Hned se mi vybaví Billova věčně vlídná a usměvavá tvář, jeho hřejivé objetí a… jeho sladké rty. Tolik mi chybí!

Než se znovu utápět ve svých myšlenkách, rozhodnu se pro další zásadní krok. Vím, že jsem si řekla, že napravování svého starého života není dobrý nápad a nebudu se k tomu znovu vracet, ale cítím, že tohle musím udělat. Ačkoliv nechci mít se svým otcem nic společného, ani s firmou i přesto, že mi má práce moc chybí, je tohle něco jako má rodičovská povinnost. Stále se mi podvědomě honí hlavou Phillipova slova, a i když si to nechci připustit, mám strach, a nejen o sebe.

Kind of Weird Girl 10

1. března 2015 v 22:42 | A&K |  Kind of Weird Girl
Autor: Michi
Žánr: romantická komedie


I realita se může stát snem, zatím co sen může být skutečnější než realita.

Všichni tři jsme seděli na zemi před gaučem. El se o něj zlehka opírala zády s pohledem stočeným na svůj kotník, který jsem měl položený ve svém klíně a právě se ho pokoušel odborně prohlédnout. Levou rukou jsem jí pevně svíral lýtko, pravou opatrně prohmatával okolí kostí a soustředěně jsem se mračil. Neměl jsem nejmenší tušení, co jsem se vlastně pokoušel objevit, ale ani to mě nedokázalo odradit od osahávání její nohy. Bill seděl kousek od nás v tureckém sedu a zatím co horečně listoval ve svém mobilu, diskutovali jsme o budoucím turné k nové desce, která měla brzy vyjít. Nikdo z nás si neuvědomil, kolik času už stačilo uběhnout, dokud oknem nezačalo do obývacího pokoje proudit naoranžovělé světlo.
"Proboha! Kolik je hodin?" vyhrkla El vyplašeně, když jí při pohledu z okna došlo, že musí být už podvečer.
"Hmmmmm, bude pět," konstatoval Bill při kontrole času. Tázavě jsem se na El zadíval.
"Už musíš domů?"
"Rozhodně. Měla jsem být zpátky už před několika hodinama," přikývla El razantně. Chvíli jsem na ní pouze mlčky hleděl a opatrně kroutil jejím nártem ze strany na stranu, abych se přesvědčil o dobré pohyblivosti kotníku. El sebou bolestivě cukla, když se jí noha dostala do natažené polohy.